Škola investora: Investiční strategie - jak najít hodnotu?

Mezi základní pravidla dobrého investora patří tvorba investiční strategie. Investiční strategii lze definovat jako soubor pravidel, chování, procesů a metod, které aktivnímu investorovi umožňují efektivní výběr investičních instrumentů. Většina lidí investuje, protože hledá buď:

• hodnotu,
• růst nebo
• stabilní příjem…

V této kapitole školy investora se krátce zmíníme o investiční strategii zaměřené na akcie přinášející investorovi hodnotu (value investing).

Value investing úzce souvisí s výstupy fundamentální analýzy, protože se tato strategie zaměřuje na vyhledávání takových akcií, jajichž aktuální kurz na trhu je pod fundamentální vnitřní (správnou) hodnotu.

Investoři hledající podhodnocené akcie si všímají společností se zdravými fundamenty, tj. ziskovostí, rentabilitou, dividendovou politikou, cash-flow aj., jejichž akcie jsou na trhu z nějakého důvodu špatně oceněny a mají tak potenciál růst. Jde o klasickou metodu investování v pravém slova smyslu – hojně ji využívají Investoři, kteří si de facto kupují vlastnický podíl ve firmě, které věří. Nejde o Spekulanty nebo o Denní obchodníky, kterým spíše než o hodnotu jde o zisk z krátkodobých výkyvů na trzích. Taková investice je z povahy dlouhodobější, investor nehledí na externí faktory jako je volatilita, denní fluktuace ceny akcie.

Základním předpokladem pro investování do hodnoty je, že trhy nejsou ve svém fungování efektivní; hypotéza efektivních trhů neplatí, tzn. trhy neodráží všechny relevantní informace, a proto se mohou objevovat podhodnocené nebo nadhocené akcie. Věříte-li v efektivnost trhů, nehledejte podhodnocené akcie – nenajdete je.

Investoři hledající hodnotu rovněž nesouhlasí s tím, že by vysoká beta (měřítko rizika ve smyslu nadměrné volatility akcie) znamenala, že je investice nějak nadprůměrně riziková. Bude-li vnitřní hodnota akcií ČEZ (871,1 CZK, 1,88%) například 900 Kč a tržní kurz 800 Kč, potom takový investor vidí jasný růstový potenciál. Poklesne-li potom akcie ČEZ až na 700 Kč, což zvyšuje jeho betu, znamená to pro investora hledajícího hodnotu další ujištění o správnosti jeho investice (protože akcie má nyní ještě větší potenciál růst k hladině 900 Kč) nehledě na zvýšené riziko. Jste-li přesvědčeni o tom, že je akcie podhodnocená, potom každý její pokles pro vás znamená ještě lepší příležitost k jejímu nákupu, riziko měřené volatilitou vás prostě nezajímá.

Podhodnocené akcie se mohou vyskytovat na jakýchkoliv burzách a mohou být v různých sektorech. Často je lze nalézt v odvětvích, která v nedávné době zažila přemrštěnou negativní reakci na trhu. Může také jít o akcie, které poklesly na minimální hodnoty, aniž by k tomu byly zjevné důvody. Jaké fundamentální indikátory je dobré využívat, chcete-li vybrat potenciálně podhodnocené akcie?

• Tržní cena akcie nepřesahuje 2/3 její vnitřní hodnoty
• Poměr P/E společnosti je co nejmenší, například vyberte 10 % akcií s nejnižším P/E
• Poměr PEG by měl být nižší než 1
• Cena akcie by neměla být vyšší než účetní hodnota hmotných aktiv společnosti na akcii
• Poměr dluhu k majetku by měl být menší než 1 (společnost nesmí být předlužená)
• Hodnota oběžného majetku by měla být na 2násobku oběžných závazků
• Dividendový výnos by měl být alespoň na 2/3 výnosů ze státních dluhopisů
• Roční růst zisku za posledních 10 let by měl být minimálně 7 %

Spoléhat se pouze na tyto indikátory je však scestné. Nízká hodnota P/E sice může indikovat podhodnocenou akcii, ale také nemusí. Poměr P/E je potřeba vztáhnout k průměrnému P/E v sektoru, kde je společnost aktivní. Například, je-li P/E akcií ČEZ na úrovni 9 a průměrná hodnota P/E v energetickém sektoru 12, potom můžeme zahrnout akcie ČEZ do užšího výběru kandidátů na podhodnocené akcie, ale stále si nemůžeme být jistí, že je akcie určitě podhopdnocená. Důležité je potom i porovnání P/E jednotlivých společností v rámci stejného sektoru (porovnejme P/E ČEZu se společnostmi E[.]ON nebo RWE…).

Další přístup se zaměřuje na druhou složku poměru P/E, a tou je jmenovatel E nebo-li zisk na akcii. Vydělíme-li P/E mírou očekávaného meziročního růstu zisku, získáme poměr PEG. PEG tak měří jak levná je akcie s ohledem na očekávaný růst zisku. Hodnota PEG pod úrovní 1 tak může značit, že je akcie podhodnocená.

Net-net metoda hledání podhodnocených akcií zase využívá poměr mezi cenou akcie a oběžným majetkem připadajícím na jednu akcii. Podle této metody je akcie podhodnocená, je-li její kurz na úrovni 2/3 oběžného majetku. V ceně akcie totiž není započítán dlouhodobý majetek a nehmotná aktiva, jejichž hodnotu investor získá koupí takto podhodnocené akcie. Bohužel net-net metodu lze jen zřídka použít, protože takto podhodnocených akcií je minimum.

Jste-li dlouhodobý investor a hledáte podhodnocené akcie pomocí kalkulace vnitřní hodnoty vs. aktuální tržní cena akcie, dbejte rovněž na to, aby jste vybrali dostatečně podhodnocenou akcii. Je-li například kurz akcií ČEZ 800 Kč a vypočtete vnitřní hodnotu na 810 Kč, potom je poměrně zavádějící označit tuto akcii za podhodnocenou vzhledem k poměně malému rozdílu mezi tržní a fundamentální cenou. Stanovte si přesné procento růstového potenciálu (rozdílu mezi tržní a vnitřní hodnotou, například 15 %), které musí splnit akcie, jež označíte za podhodocené a vhodné k investici.

Ukázkové portfolio akcií investora hledajícího hodnotu může vypadat například takto:

Poznámka k tabulce: Data k 20.1.2011, zdroj: Patria.cz/Detail akcie