Ti, kteří na počátku roku sázeli proti euru, vkročili do pasti. Tou dobou byl jeho kurz k dolaru nejnižší za poslední 4 měsíce a většina na trhu se domnívala, že půjde ještě níž kvůli eskalaci dluhové krize. Z kurzu 1,28 se euro dostalo na současných 1,38. Zapříčinil to optimismus ohledně vyřešení krize a inflační tlaky v Evropě a na rozvíjejících se trzích. Významnou roli hrály i sliby podpory eurozóny ze strany Číny a Japonska, což jsou země s největšími rezervami na světě. Zda jde o udržitelné oživení, či jen o vlnu nervózního pokrývání krátkých pozic, je jednou z nejvýznamnějších otázek na měnových trzích.
Posun sentimentu nelze popřít. Dobře proběhly aukce dluhopisů Portugalska, Španělska a Itálie, úspěch měla také emise bondů záchranného fondu eurozóny. Změna byla patrná i u amerických investorů, kteří ohledně vývoje eura zachovávali největší pesimismus. Spekulativní pozice se v týdnu končícím 18. ledna přelily ze sázky na pokles eura ve výši 7,4 miliard dolarů v sázku na jeho růst dosahující 688 milionů dolarů.
Velkou část tohoto pohybu táhnou rostoucí obavy z inflace. Jestřábí rétorika z ECB vytlačila spready mezi americkými a německými dluhopisy na 14ti měsíční maxima, protože investoři sázejí na to, že ECB bude zvyšovat sazby rychleji než Fed. A euru pomáhají i obavy z rostoucích cen a utahování monetární politiky na rozvíjejících se trzích. Zavírají se také carry trades, při nichž prodeje eura financovaly nákup rizikovějších aktiv s vyšším výnosem v zahraničí. To lze pozorovat například na 7% posílení eura k australskému dolaru zaznamenaném od 10. ledna.
Thomas Stolper, stratég v , se domnívá, že euro bude dále posilovat a během tří měsíců se dostane na 1,40, celý rok zakončí na 1,50. Pravděpodobnost katastrofické události v Evropě podle něho klesá a následně se snižují fiskální rizikové prémie. Asijské centrální banky by tak mohly natlačit více svých rezerv do eura. Opačný názor zastává například Beat Siegenthaler z . Jeho tříměsíční cíl představuje 1,25, současné zlepšení sentimentu by podle něho mělo vést k tomu, že politici budou méně ochotní učinit zásadní rozhodnutí potřebná k vyřešení dluhové krize.
Skupina ministrů financí evropských zemí se setkala 17. ledna, aby probrala rozšíření záchranného fondu, který má nyní k dispozici 440 miliard eur, dohody ale dosaženo nebylo. European Financial Stability Facility (EFSF) byl již použit na pomoc Irsku a vydal své dluhopisy (více než 20 % první emise koupilo Japonsko); získané prostředky budou použity pro finanční pomoc. Cílem je vyhnout se defaultu některé ze zemí eurozóny, který by mohl spustit útěk investorů od společné měny.
Businessweek uvedl, že jedním z důvodů pro posilování eura je zlepšování ekonomické situace v Evropě. V Německu se ukazatel důvěry podniků Ifo dostal v lednu na historická maxima, sentiment mezi francouzskými manažery v prosinci vzrostl více, než se čekalo.
(Zdroj: Financial Times a Businessweek)