Oniosvět (pracuj víc, abys byl propuštěn)

byla v předminulém století v době Dlouhé deprese a deflace velmi vysoká po víc než třicet let. V Americe následovala po boomu taženém budováním železnice po skončení Občanské války. Při jeho zhroucení (v Evropě jiný boom a krach Vídeňské burzy) bylo najednou obrovské množství nezaměstnaných, jelikož stavba železnice potažmo zaměstnávala vedle zemědělství nejvíc lidí (14% nezaměstnanost v roce 1873). Množství imigrantů přispívalo k tomu, že USA byly v oné době zásobárnou levné pracovní síly a působily Evropě tím, že ji zaplavovaly levným zbožím, stejné problémy jako nyní Čína Americe. Také si nusíme uvědomit, že ke krácení pracovní doby došlo právě ke konci této deprese. Spolu se změnou struktury zaměstnanosti v důsledku průmyslové revoluce a rozvoje služeb se pak tuto nezaměstnanost podařilo zredukovat... Vezmeme si příklad?

Po shlédnutí grafického vyjádření vztahu produktivity práce a nezaměstnanosti si kladu otázku, zda je vůbec mezi těmi dvěma veličinami nějaká solidně prokázaná korelace a kauzalita. To z článku patrné není. Do grafu si můžu dát třeba rosný bod a kurz ČEZu a tvrdit, že některé týdny s rostoucím rosným bodem klesá kurz ČEZu, kdežto v některých týdnech naopak. Není-li prokázaná korelace, pak nadpis článku je nekorektním populismem. Je-li to možné,článek prosím doplňte. Vztah mezi produktivitou a nezaměstnaností je zajímavé téma. Osobně si myslím, že příčinná souvislost mezi nimi není ... viz http://www.marginalrevolution.com/marginalrevolution/2003/12/productivity_an.html