Česká koruna se stala v červnu nejlépe performující měnou v rámci regionu rozvíjejících se ekonomik. Upevnila tak své postavení regionálního „bezpečného útočiště“ v prostředí kumulující se dluhové krize v eurozóně. Koruna posílila za poslední měsíc prvního pololetí o 1 procento vůči společné evropské měně a vůči dolaru si připsala 1,7% zisk. Postavila se tímto výkonem do čela dvacítky měn rozvíjejících se ekonomik, jejichž vývoj sleduje agentura Bloomberg.
Směr trhům udávaly i na začátku léta události kolem Řecka a obavy z jeho možného defaultu a potenciální dluhové nákazy napříč eurozónou. V nervózní atmosféře tak tratily měny s vyšším výnosem nesoucí vyšší riziko, koruna naopak plnila funkci bezpečného aktiva, shodli se analytici a Citigroup. „V obdobích zvýšené averze k riziku koruna obvykle překonává region,“ potvrzuje jeden z analytiků SG. „Obavy z Řecka se začínají mírně uvolňovat, a tak se vzpamatují i ostatní měny, zvláště forint,“ dodává.
Řecký parlament podpořil v předchozích dvou dnech plán premiéra Papandreua a zavázal se k výrazným reformám a škrtům v objemu 28 miliard eur výměnou za přijetí další finanční injekce od eurozóny a MMF. V důsledku investorské nejistoty šla během června vzhůru většina měn z „rozvíjejícího se regionu“.
Politické riziko v České republice mírně opadlo, když šéf nejmenší koaliční strany VV Radek John oznámil, že se kabinet shodl na personálních otázkách i dodatku ke koaliční smlouvě, který si Věci veřejné vynutily, a vláda tak setrvává v původním složení ODS, TOP 09, VV. Vláda pokračuje v realizaci důchodové reformy, když schválila zákony nutné pro vytvoření druhého pilíře důchodového systému a úpravu stávajícího důchodového připojištění. „Mezinárodní investoři stále vnímají český trh způsobem, který vyvažuje častou politickou nestálost,“ uvádí analytik Citigroup Luis Costa, podle něhož byla koruna v „minulých výprodejích“ stabilní měnou.
Měnová politika v ČR zůstává zatím uvolněná, bankovní rada ČNB ponechala v červnu klíčovou repo sazbu na historickém minimu 0,75 procenta, na níž je od května 2010. Klíčová sazba v sousedním Polsku je na 4,5 procenta, v Maďarsku je 6%. Sazby v eurozóně jsou aktuálně na 1,25 procenta a hlava evropské měnové politiky, Jean-Claude Trichet svou jasnou frází o „silné ostražitosti“ důrazně předpověděl červencový růst sazeb.
Z řad zástupců ČNB včera promluvil člen bankovní rady Kamil Janáček, který se nechal slyšet, že česká ekonomika se již zotavila z recese a úrokové sazby by tak neměly nadále zůstávat na současných rekordních minimech. Proinflační rizika podle něj převažují nad protiinflačními riziky a „dopovat českou ekonomiku nízkými sazbami tak začíná být luxusem“. "Měli bychom se vracet k normálnímu stavu, kdy nebudeme mít po delší období negativní úrokové sazby. Měly by být minimálně neutrální," dodal jestřáb Janáček, který svými výroky příliš nepřekvapil. Janáček hlasoval pro vyšší sazby již na minulých jednáních a spolu s Evou Zamrazilovou pro ně zvedl ruku i na červnové schůzi bankovní rady.
Janáček dodal, že očekávané zvýšení sazeb v eurozóně může být rizikem pro kurz koruny a zvýšit jeho volatilitu. "Výkyvy jsou nepříjemné pro banku, ale zejména pro exportéry. Může docházet ke krátkodobému posilování či oslabování s nejasným trendem," řekl. Janáček uvedl, že zastává strategii postupného zvyšování sazeb a na příštím měnovém zasedání opět zvedne ruku pro vyšší sazby.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, čtk)