Některé z evropských bank se skrytě připravují k navýšení svého kapitálu vysoko nad hranici, která byla dohodnuta mezi vládami. Znamená to také, že se zbaví některých svých částí rychleji, než se plánovalo. Důvodem jsou obavy, že dohoda o záchraně zadlužených zemí eurozóny nebude dostatečná a nezabrání pokračujícím turbulencím na trzích.
Na veřejnosti se potřeba dalšího kapitálu popírá; několik čelních představitelů bank ale naznačilo, že banky budou potřebovat více než dohodnutých 9 % Tier 1 kapitálu. Evropské vedení přitom oficiálně odhaduje potřebu zvýšení kapitálu na 106 miliard eur. V rozhovoru pro IFR ovšem někteří zástupci vedení bank uvedli, že Tier 1 poměr bude zřejmě muset dosáhnout až 15 %.
Člen výkonného vedení jedné z bank uvedl: „S poměrem menším než 15 % nemá žádná z bank příliš vysoký kapitál. Na veřejnosti říkáme, že ho nepotřebujeme, poměry Tier 1 kapitálu ale musíme zvýšit, i kdyby to znamenalo omezení půjček. V systému se stále nachází příliš mnoho dluhu a pokud by některá banka padla, důsledky by byly velice bolestivé pro jakoukoliv zemi. Celé odvětví se tak musí změnit a my se musíme zmenšit. Nelze se tomu vyhnout.“
Podle dohody dosažené minulý týden v Bruselu mají banky čas získat kapitál ze soukromého sektoru do června 2012. Několik z nich varovalo, že se v rámci snah o dosažení požadované úrovně kapitálu mohou pokusit o zmenšení svých rozvah - prodejem aktiv či přirozeným snižováním jejich hodnoty. Tento krok by vyústil v menší objem poskytnutých úvěrů a mohl by vyvolat další úvěrovou krizi a poškodit oživení. Člen vedení jiné z bank k tomu uvedl: „Pokaždé, když se musí změnit kapitálové poměry, musíte hledět na čitatel i jmenovatel. Bylo by nezodpovědné tak neučinit. Oni vytvořili dluhovou krizi a nyní kvůli ní nutí banky k navýšení kapitálu. Jde o naprostý debakl ekonomické politiky a výsledkem bude nevyhnutelné snížení nabídky úvěrů.“
Podle by pro dosažení 9% kapitálové přiměřenosti musely největší evropské banky získat 10 miliard eur kapitálu. Kolik by bylo třeba pro dosažení 15 %, to jasné není. Šlo by ovšem o astronomickou částku a postiženy by byly zejména menší banky, která mají relativně vyšší investice do dluhu zemí na periferii. Justin Bisseker, který pracuje jako akciový analytik ve Schroders, se domnívá, že skutečný problém představuje vládní zadlužení, rekapitalizace je vedlejší. Pokud bude třeba snížit hodnotu italského dluhu, banky budou potřebovat navýšit kapitál. Pokud ale dojde k defaultu Itálie, žádná rekapitalizace nebude dostatečná, proto k jejímu defaultu „dojít nesmí a nebude jí umožněn“.
(Zdroj: International Financing Review)