Sněmovna schválila vládní daňovou reformu, stravenky nezrušila. Rozdělení odvodů z hazardu klesne na třetiny

Sněmovna schválila vládní daňovou reformu, která ruší koncept superhrubé mzdy a od příštího roku má zavést nové zdanění hazardu. Přes odpor ODS a TOP 09 prosadila opozice a vládní Věci veřejné zachování daňového zvýhodnění stravenek. Soubor sedmi desítek novel nyní dostane k projednání Senát.

Koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent nahradí nová 19procentní sazba daně, která by měla být počítána z hrubé mzdy. Výhodnější to bude podle propočtů pro lidi s hrubým měsíčním příjmem do 40.000 korun. Lépe placení zaměstnanci budou naopak na reformě tratit. Rozdíl má nicméně u obou kategorií představovat řádově desítky až stovky koruny. Více si polepší rodiče díky zvýšení slev na než bezdětní, neboť již přijatá novena o zvýšen spodní sazby DPH počítá se zvýšením slevy na dani na vyživované dítě o 1800 korun ročně.

Reforma počítá také s tím, že odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění by neměly být realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta. Odvody zaměstnavatelů se v tomto směru sníží o 1,5 procentního bodu. Daňová novela přináší sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců, kterým se tak odvody na zdravotní pojištění zvýší o dvě procenta. Živnostníkům se dvojnásobně zvýší vyměřovací základ na 100 procent daňového základu.

Věci veřejné uspěly za pomoci opozice se zachováním daňového zvýhodnění zaměstnaneckých stravenek, které vláda chtěla zrušit. Špičky koalice se v úterý dohodly na tom, že během dvou let se pokusí nalézt systémovější model podpory daňového stravování.

VV místo stravenek chtěly zrušit zaměstnanecký bonus ve výši 250 korun měsíčně, tedy 3000 korun ročně, dostatečnou podporu ale nenalezly. Vláda chtěla bonusem alespoň zčásti nahradit rušení zaměstnaneckých benefitů. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) novinářům řekl, že pokud by bonus nebyl schválen, zvýšilo by se proti současnému stavu daňové zatížení nízkopříjmových a středněpříjmových skupin. "To rozhodně nebyl můj zájem," dodal.

Předseda poslanců VV Vít Bárta naopak vytkl ODS, že s opozicí prohlasovala zachování daňového zvýhodnění zaměstnavatelů při zaměstnávání zdravotně postižených občanů. Shoda prý v koalici byla na tom, že získaných 200 milionů korun mělo ministerstvo práce a sociálních věcí použít na sociální intervence.

Sněmovna naopak Kalouskovi vyšla vstříc v jeho návrzích, aby byl osvobozen od daně bude příjem z prodeje cenných papírů, pokud od jeho nákupu uplynulo více než tři roky. Vládní návrh počítal s pětiletou lhůtou. Další úspěšný Kalouskův návrh počítá s tím, že povinnost zaplatit daň z dividend nebudou mít investoři, kteří budou cenné papíry vlastnit déle než tři roky. Nyní jen tento takzvaný časový test, namířený proti spekulantům, stanoven jen na půl roku.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) přes nesouhlas předsedy sněmovního zdravotního výboru Borise Štastného (ODS) prosadil v rámci reformy návrh, aby zdravotní pojišťovny každoročně informovaly své klienty o částce, kterou uhradila za jeho zdravotní služby. Podle Štastného to bude stát až půl miliardy korun, podle Hegera jen pětinu této sumy. Cílem je zamezit plýtvání peněz při poskytování zdravotní péče například předepisováním falešných receptů, uvedl ministr.

Přehled hrubých a čistých měsíčních mezd před a po daňové reformě bez individuálních slev na dani (v Kč):

Sněmovna prosadila rozdělení odvodů z loterií mezi sport, veřejně prospěšné účely a obce i přes nesouhlas ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Lídři koalice se přitom podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury v úterý večer dohodli na tom, že odvody budou příjmem rozpočtů státu a obcí.

"Rozhodli jste o nespravovatelném mechanismu. Díky," řekl poslancům Kalousek. Připomněl, že nové zdanění loterií by mělo platit od počátku příštího roku a že tak sněmovna rozhodla na návrh svého rozpočtového výboru přes odpor TOP 09 a Věcí veřejných. Návrh většinově podpořili poslanci vládní ODS spolu se zástupci opozice.

"Já si určitě musím rozmyslet vůbec, zda a za jakých okolností pokračovat dál v tak vážné práci s někým, kdo nedrží ani písemné, ani slovní dohody. Ale To je potřeba si rozmyslet," komentoval Kalousek před novináři výsledek hlasování. "To není poprvé ani naposled, to bohužel dělají Věci veřejné třikrát týdně," dodal.

Zásadní otázka u rozdělení odvodů z loterií podle ministra zní, zda o nich mají rozhodovat volené orgány, tedy obce a parlament, nebo zda o nich mají rozhodovat majitelé loterijních společností. Poslanci tak podle něj odevzdali přinejmenším třetinu svých kompetencím loterijním firmám.

Navíc vyjádřil obavy, že takto schválený odvod nebudou úřady moci spravovat. "Už jenom proto, že ten pozměňující návrh zní na třetiny a třetina, jak známo, je nekonečné číslo," dodal.

Přehled některých změn vyplývajících z daňové reformy, kterou dnes schválila sněmovna v rámci novely zákonů souvisejících se vznikem jednoho inkasního místa:

- zrušení konceptu superhrubé mzdy s daňovou sazbou ve výši 15 procent příjmu a zavedení 19procentní sazby daně z příjmu pro fyzické osoby, která bude vypočítávána z hrubé mzdy; u příjmů zahrnutých do samostatného základu daně sazba zůstane na 15 procentech

- daň z příjmů právnických osob zůstává na 19 procentech

- sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců, kterým se tak odvody na zdravotní pojištění zvýší o dvě procenta; živnostníkům se dvojnásobně zvýší vyměřovací základ na 100 procent daňového základu

- odvody zaměstnavatele za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění budou nahrazeny daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta, což bude znamenat pro zaměstnavatele snížení o 1,5 procentního bodu v porovnání se současným stavem

- snížení stropu pro sociální pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy, pro zdravotní pojištění má zůstat na šestinásobku

- začlenění příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pod pojistné na sociální zabezpečení

- zachování daňového osvobození hodnoty zaměstnaneckých stravenek

- zavedení daňového zvýhodnění ve výši 3000 korun ročně pro zaměstnance formou zaměstnanecké slevy a zaměstnaneckého bonusu

- u daňového osvobození příspěvku na rekreaci se limit 20.000 korun snižuje na polovinu

- osvobozen od daně bude příjem z vedlejší činnosti, pokud nepřesáhne 30.000 korun ročně; nyní je limit 20.000 korun

- předmětem daně nebudou příjmy z prodeje cenných papírů, pokud nepřesáhnou 100.000 korun ročně

- snížení daňové podpory hypoték a úvěrů ze stavebního spoření tím, že od základu daně bude možné za zaplacené úroky odečíst nejvýše 80.000 korun místo dosavadních 300.0000 korun ročně

- osvobozen od daně bude příjem z prodeje cenných papírů, pokud od jejich nákupu uplynuly více než tři roky; nyní tato lhůta činí šest měsíců

- povinnost zaplatit daň z dividend nebudou mít investoři, kteří budou cenné papíry vlastnit déle než tři roky; nyní je tento takzvaný časový test stanoven na půl roku

- předmětem daně z příjmů fyzických osob budou nově výměny pozemků při pozemkových úpravách

- ruší se daňové osvobození příjmů České konsolidační agentury, zavádí se osvobození příjmu Vinařského fondu a příjmů z podpory tohoto fondu

- zavedení jednotné sazby dědické daně ve výši 9,5 procenta při zvýšení limitu pro osvobození od daně z 20.000 na 50.000 korun pro ty, kdo od této daně nejsou osvobozeni

- zavedení jednotné sazby darovací daně ve výši 19 procent při zvýšení limitu pro osvobození od daně z 20.000 na 50.000 korun pro ty, kdo od této daně nejsou osvobozeni

- sazba daně z převodu nemovitostí zůstává na třech procentech