Aktualizováno Ministři financí eurozóny schválili uvolnění další části finanční pomoci Řecku. Osm miliard eur ve formě půjček, na nichž se kromě eurozóny z části podílí i Mezinárodní měnový fond (MMF), Atény urychleně potřebují, aby se vyhnuly bankrotu. "Máme potřebný politický konsenzus. Máme potřebnou národní jednotu a také národní závazek a odhodlání jít kupředu," řekl před jednáním řecký ministr financí Evangelos Venizelos.
Výplatu peněz pro Atény eurozóna podmínila písemným souhlasem hlavních řeckých politických seskupení. Chtěla od nich jasný příslib, že budou pokračovat s kýženými reformami, na nichž se s mezinárodními partnery dohodli při vyjednávání o pomoci, i po volbách. Ty se v Řecku uskuteční příští rok, ať už v nich zvítězí kdokoli.
Osm miliard eur půjček od eurozóny a MMF, z nichž dvě třetiny připadají na eurozóny a zbylá třetina na MMF, měly Atény dostat už před časem. Výplata se ale opakovaně odložila. Poslední problémy působil hlavně šéf pravicové opozice Antonis Samaras, který se odmítal písemně zavázat k pokračování reforem. Nakonec ale zaslal dopis, v němž uvedl, že podporuje cíle záchranného plánu. Ovšem také dodal, že je pro určité změny, které by měly zajistit to, že plán bude úspěšný.
V rámci dalšího řešení dluhové krize chce eurozóna pomocí svého záchranného fondu EFSF garantovat investorům do nových dluhopisů členských zemí 20 až 30 procent jejich výše. Jde o součást plánu na posílení "palebné síly" záchranného fondu eurozóny (EFSF). Evropští lídři se nedávno dohodli, že ta měla být výrazně navýšena. Hovořilo se v této souvislosti o navýšení síly až na bilion eur. Následně začaly debaty o tom, jak to konkrétně provést. Právě do toho zapadá dnešní schválení podmínek navýšení.
Ministři schválili i konkrétnější podobu dalšího opatření na posílení EFSF. Kromě částečné ochrany rizik, tedy jakéhosi pojištění pro investory, je další možností posílení EFSF vytvoření jednoho či více fondů. Ty by pak nakupovaly dluhopisy na primárních či sekundárních trzích. Fondy by měly být založeny na veřejných i soukromých penězích.
"Finální suma 'palebné síly' dosažené prostřednictvím použití těchto možností bude záviset na konkrétním použití a mixu nástrojů a zejména na přesném stupni ochrany mezi 20 až 30 procenty," uvedl EFSF v prohlášení po skončení jednání ministrů financí.
V eurozóně se diskutuje také o možnosti financovat krizovou pomoc Mezinárodního měnového fondu zemím eurozóny penězi natištěnými Evropskou centrální bankou. Nepřímá účast ECB na záchraně měnové unie je však až tou poslední možností, řekli agentuře Reuters nejmenovaní činitelé eurozóny.
Pozornost se nyní zaměřuje na Itálii, jejíž výnosy z dluhopisů vzrostly nad dlouhodoběji neudržitelnou hranici sedmi procent. To vede k dohadům, že Itálie bude muset požádat EU a MMF o finanční pomoc, a mluví se o sumě kolem 600 miliard eur.
EU ani MMF by však zřejmě na tak velkou sanaci už neměly dostatek zdrojů a jediná instituce, která má díky monopolu na tištění eur peníze k dispozici, je ECB. Proti potenciálně inflačnímu tištění peněz na přímou pomoc Itálii a dalším ohroženým zemím ale důrazně vystupuje Německo a ECB má navíc přímé záchranné úvěry členským zemím eurozóny zakázány. Vznikla tak myšlenka, že peníze ECB nebo národních centrálních bank by se "vypraly" přes MMF.
"Pokud Itálie upadne do problémů, mohou se členské země eurozóny rozhodnout zvýšit zdroje MMF tím, že dodají peníze na její záchranu, což mohou udělat prostřednictvím národních centrálních bank, které prostě ty peníze natisknou," uvedl jeden z činitelů. "Diskutuje se tom, ale je to spíše v pozadí, není to hlavní scénář," dodal.
Druhý představitel uvedl, že ECB by mohly měnovému fondu poskytnout peníze prostřednictvím nový výpůjčních mechanismů. To potvrdil nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager, který řekl, že by se to mohlo udělat zvýšením takzvaných zvláštních práv čerpání, umělé měny MMF, kterou mají centrální banky v rezervách.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, AP)