Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Záchranná brzda?

Záchranná brzda?

2.12.2011 12:16
Autor: Petr Žabža, Patria Online

Je férové přiznat si, že středeční koordinovaná akce americké centrální banky Fed, ECB a čtyřech dalších hlavních emisních bank dokázala trhy překvapit. V tomto ohledu tedy nepochybně splnila svůj účel, jen málokdo něco podobného ještě ráno toho dne očekával. Jenom pro připomenutí, k čemu došlo – americká centrální banka Fed se se svými hlavními partnery dohodla na snížení sazby pro nouzové výpůjčky dolaru z původního jednoho procenta na polovinu. To ve výsledku znamená, že komerční banky si v případě nedostatku dolarů na mezibankovním trhu mohou půjčit od centrální banky a nemusí tak nuceně likvidovat dolarová aktiva, která mají ve své bilanci. Celý proces je relativně jednoduchý – Fed půjčuje americké dolary ECB oproti kolaterálu v jiných měnách, ECB ty samé dolary následně zapůjčí komerčním bankám ve své jurisdikci.

Reakce trhů s takzvanými „rizikovými aktivy“ (akcie, komodity, měny) na sebe nenechala dlouho čekat. Všechny hlavní indexy vyrazily vzhůru a den končily se zisky přesahujícími 3 %. Zobchodované objemy byly vysoké, investoři zavírali krátké pozice a reflektovali tak obecný názor, že přetlačovat se s nejmocnější centrální bankou světa není zrovna moudré. Přesto nebo právě proto je na místě jistá opatrnost. Celá tato akce je zejména potvrzením toho, co se na trhu nějakou dobu povídá – že podmínky na evropském mezibankovním trhu jsou velmi napjaté. Z pohledu velikosti sice uvedené swapové linky zdaleka nedosahují krizových rozměrů z roku 2008 (tehdy 583 miliard USD, nyní „jen“ 2,4 mld.), přesto jde o opatření ze skupiny spíše těch mimořádných. Navíc jde o nástroj s relativně omezeným dopadem, který navíc neřeší ten hlavní problém předlužené Evropy – nízkou poptávku po státních dluhopisech ze strany komerčních investorů a z toho plynoucí tlak na požadované výnosy. Evropská centrální banka se poměrně vytrvale (a logicky) brání tomu, aby byla zatažena do záchranné operace na pomoc rozhazovačným vládám. A přitom je to právě to, na co všichni investoři spoléhají. Pokud nebudou vědět, že na trhu kromě jejich peněz operuje také nekonečná pokladnička z ECB, do nových nákupů vládních dluhopisů se příliš hrnout nebudou. Druhá varianta by samozřejmě byla bankrot resp. více či méně nucený odchod těch největších hříšníků z eurozóny. Tato cesta je však pro průměrného euro-byrokrata jeho největší noční můra a on udělá vše pro to, aby k tomu nedošlo.

Svůj případný optimismus bych proto zakládal mnohem spíše na makroekonomických číslech, přicházejících z druhé strany Atlantiku. Ta se v posledních několika týdnech výrazně vylepšila – jak na straně „tvrdých“ dat z reálné ekonomiky, tak na straně „měkkých“ indikátorů sentimentu investorů, podnikatelů a spotřebitelů. Termín prezidentských voleb se navíc blíží a já si stále stojím za názorem, že pokud bude Fed chtít jakýmkoliv způsobem stimulovat ekonomiku, udělá to na nejspíše až na jaře příštího roku. Do té doby se držte dolaru...

Pozn.: Připraveno pro tištěnou verzi Lidových novin


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data