Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Utichne populismus v Evropě?

Utichne populismus v Evropě?

26.1.2012 18:15
Autor: Redakce, Patria Online

V Latinské Americe je vládní populismus chápán jako nadměrné vládní výdaje v dobách boomu. Fiskální politika by ale měla naopak fungovat proticyklicky, aby vyhlazovala celkovou spotřebu. Během boomu by tak měla spořit a zajistit se proti budoucím recesím. Pokud nalezneme procyklické chování vlády u rozvíjejících se ekonomik, jde o ještě větší chybu, protože jejich cyklus je obvykle mnohem volatilnější než u ekonomik rozvinutých.

Pád vlády Silvia Berlusconiho, který přišel v listopadu 2011, přinesl Itálii úlevu, její dlouhodobý úpadek dotlačil tuto zemi a celou eurozónu až na pokraj krize. Berlusconi se dostal k moci během období stagnace známého jako „Il declino Italiano”. Sliby přerozdělování, ochrany před globální konkurencí a nižších daní učinil přesně v době, kdy po nich byla největší poptávka. Jeho populistické názory oslovily veřejnost, která ovšem nevnímala fiskální situaci Itálie. Následovaly nadměrné výdaje a primární přebytek se zmenšil z 5,5 % dosažených v roce 2000 na dnešní nulu.

Proč se populismu v Latinské Americe ve zlých časech nedaří, jako tomu bylo v Itálii? Itálie měla vždy snadný přístup na finanční trhy. Dokud jí trhy zůstávaly nakloněny, populismus mohl politiku ovládat. Populistické vlády v rozvinutých ekonomikách mohou navíc odčerpávat zdroje z rozsáhlých veřejných programů – vzdělání nebo výzkumu. Tyto výdaje totiž přinášejí užitek v delším období, současné zvýšení spotřeby ale potěší voliče ihned. V Latinské Americe po periodách nadměrných výdajů následovaly finanční kolapsy. Výdaje rostou pouze v době, kdy je to možné – když vláda dosahuje přebytků, například z prodeje ropy či jiných komodit. Tyto příjmy se v takovém případě neinvestují, ale spotřebovávají.

Populismus v Itálii a Latinské Americe je v podstatě stejný. V obou případech omezuje dlouhodobý rozvoj a růst, budí ale zdání, že krátkodobý nárůst výdajů nic nestojí. Náklad s ním spojený je totiž skrytý nebo se odsouvá do budoucna. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že zatímco poptávka po populismu je stále aktivní, v rozvinutých ekonomikách může být uspokojena pouze během boomu. Tím navíc populistická politika získává na důvěře. V rozvinutých ekonomikách se lidem většinou vede dobře a svou spotřebu jsou schopni udržet. Pokud ale přijde delší období útlumu a spotřeba je ohrožena, rozezní se sirény populismu i zde, jak ukazuje příklad Itálie.

Klíčovou otázkou je, zda se způsob uvažování na jihu Evropy již změnil. Budou poté, co se ekonomiky Řecka a Itálie dostaly kvůli populismu na hranu kolapsu, opět v těchto zemích zvoleni rozhazovační politici? Současní premiéři těchto zemí mají před sebou těžký úkol – naučit své občany realismu a nedůvěře k iluzorním slibům.

Uvedené je výtahem z „Is this the end of populism in Europe?”, autory jsou Luigi Guiso, Helios Herrera a Massimo Morelli.

(Zdroj: VOX)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data