Aktualizováno Řecko se ve víkendových jednáních se zástupci soukromých věřitelů v zásadě dohodlo na podmínkách snížení svého dluhu. Konečnou dohodu o výměně dosavadních státních dluhopisů za nové by obě strany měly uzavřít příští týden, sdělili řečtí vládní činitelé a vyjednavači věřitelů. Zástupci stran řecké vládní koalice dnes postup řeckých vyjednavačů podpořili.
Dohoda o seškrtání řeckých dluhů u soukromých investorů je pro Mezinárodní měnový fond podmínkou jeho přistoupení na druhý balík finanční pomoci předlužené zemi v sumě asi 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč). Podle předběžných ujednání by investoři vyměnili své obligace v nominální hodnotě 206 miliard eur za nové, jejichž celková hodnota včetně úroků by byla o 60 procent nižší.
Nominální hodnota nových dluhopisů bude proti dosavadním bondům poloviční, jejich lhůta splatnosti bude výrazně delší a průměrná úroková sazba ve formě kupónů bude mírně pod čtyřmi procenty ve srovnání se zhruba pěti procenty u starých dluhopisů. Hlavní prvky dohody se tak řídí doporučením ministrů financí eurozóny. Ti na počátku týdne kvůli příliš vysokým úrokům zamítli poslední nabídku věřitelů a vymínili si, aby průměrný úrok nových dluhopisů klesl pod čtyři procenta.
"Příští týden budeme schopni dokončit plán výměny dluhopisů," řekl v sobotu večer řecký ministr financí Evangelos Venizelos. "Od konečné dohody jsme skutečně už jen jeden krok," dodal. Charles Dallara, který jako hlavním vyjednavač věřitelů jedná v Aténách od čtvrtka, dnes Řecko opustil, zůstane však z řeckými činiteli v kontaktu.
Lídři tří stran dočasné řecké koalice na dnešní schůzce s premiérem Lukasem Papadimosem návrh dohody projednali a vyslovili s vyjednávací pozicí řecké strany "plný souhlas". Papadimos však ve svém prohlášení připustil, že "odchylky" od sjednaných cílů a "nahromaděné odklady" v uskutečňování reforem a úspor vedly Evropskou unii a MMF k požadavkům na dodatečná úsporná opatření.
"Pokud Řecko nebude schopno zavést reformy a úsporná opatření, na nichž se dohodlo s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem, budou muset nad jeho rozpočtovou politikou převzít kuratelu zahraniční instituce," uvedl spolkový ministr hospodářství Philipp Rösler.
Rösler je prvním německým vládním politikem, který Řecku otevřeně pohrozil ztrátou kontroly nad rozpočtem. V minulých dnech tiskové agentury na základě informovaných zdrojů přinesly zprávy, podle nichž Berlín chce, aby Atény přišly o rozpočtovou suverenitu. "Jestliže Řekové nejsou schopni dokázat to sami, pak musí přijít silné vedení a monitorování ze zahraničí, například z EU," řekl Rösler v rozhovoru, jehož výňatky list Bild poskytl agenturám. Rösler je rovněž vicekancléřem a šéfem Svobodných demokratů (FDP).
Podle nejmenovaných činitelů diskutují o návrhu kurately nad Řeckem ministři financí 17 zemí eurozóny, protože Řecko opakovaně neplní své závazky spojené s záchranným balíkem EU a MMF v hodnotě 110 miliard eur (2,8 biliknu Kč). Mezinárodní věřitelé nyní jednají o dalším záchranném programu pro Řecko v sumě 130 miliard eur a kladou si tvrdé podmínky. Atény musí uzavřít dohodu o úvěru do března, jinak zemi hrozí neřízený bankrot.
Řecké vládní zdroje v sobotu uvedly, že řečtí představitelé byli o této možnosti eurozónou neformálně informováni, ale že podobné řešení kategoricky odmítají. "Řecko o podobné možnosti nejedná," citovala agentura AFP vládní zdroj. "Je vyloučeno, abychom to přijali. Tyto kompetence patří do národní svrchovanosti."
List Financial Times v sobotu na základě získaného dokumentu uvedl, že Německo chce ustavit nad Řeckem a dalšími zeměmi, které by neplnily podmínky záchranných půjček, "rozpočtového komisaře". Ten by měl právo veto nad rozpočtovými rozhodnutími vlády, pokud by nebyly v souladu s požadavky věřitelů.
Řecko od MMF a EU nutně potřebuje nový úvěrový balík nejpozději do 20. března, kdy má splatit dluhopisy za 14,5 miliardy eur (365 miliard Kč). Podle posledních informací však budou mezinárodní věřitelé od řecké vlády požadovat, aby přislíbila další reformy a úsporná opatření a začala důsledně plnit slíbené kroky. Bez nové finanční pomoci by Řecku hrozil neřízený bankrot a země by možná musela opustiti eurozónu.
Státní dluh Řecka přesahuje 350 miliard eur, z toho na soukromé věřitele připadá kolem 200 miliard eur. EU a MMF v dubnu 2010 sjednaly s Řeckem první záchranný balík v hodnotě 110 miliard eur.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, Bild, FT)