Globální růst delších úrokových sazeb pociťují tuzemské domácnosti zejména při financování bydlení. Tříletá korunová swapová sazba, od níž se odvíjí úročení hypoték s tříletou fixací, se od začátku konfliktu na Blízkém východě zvýšila přibližně o 1,5 procentního bodu a pohybuje se kolem 4,9 %. Dražší peníze se postupně propisují do klientských sazeb: průměrná realizovaná sazba u nových hypoték podle České bankovní asociace v září vzrostla na 5,1 %.
Další zdražování hypoték podle nás přijde v následujících měsících. Důvodem jsou právě vysoké swapové sazby, které banky – z důvodu konkurenčního tlaku – ještě plně nepřenesly do koncových hypotečních sazeb pro domácnosti. Pokud se tržní sazby udrží poblíž současných úrovní, průměrná sazba nových hypoték se bude přibližovat 6 %. Na této úrovni se hypoteční sazby pohybovaly naposledy v letech 2022-2023 a přispěly tehdy k citelnému ochlazení realitního trhu, a dokonce mírnému poklesu cen.
S poklesem cen nemovitostí tentokrát nepočítáme, ale k ochlazení realitního trhu, tedy ke zvolnění rychlého tempa růstu cen již dochází a bude docházet i v příštích čtvrtletích. Nejde totiž jen o restriktivní působení vyšších sazeb, které snižují dostupnost hypoték pro domácnosti, ale také o zpřísnění úvěrových limitů ČNB pro investiční hypotéky. A konečně pozitivní zprávou na nabídkové straně je rostoucí počet zahájené výstavby bytů – zejména v Praze, Brně a středočeském kraji. To by ale mělo krotit růst cen nemovitostí spíše ve střednědobém horizontu.
Zatímco pro domácnosti je nárůst hypotečních sazeb nepříjemnou zprávou, pro centrální banku je jejich restriktivní působení vítanou pomocí. Přehřátý realitní trh totiž delší dobu působil proinflačně, ať již skrze vyšší náklady vlastnického bydlení nebo přes některé další položky ve spotřebitelském koši – například tržní nájemné. Tyto cenové tlaky by mohly postupně zvolnit, společně s tím, jak vyšší sazby autonomně zpřísňují finanční podmínky v ekonomice.
Dražší peníze na delších splatnostech tak odvádějí část práce za ČNB, nikoli však všechnu. Ochlazování hypotečního trhu navíc neznamená plošný útlum úvěrové poptávky – ta zůstává nadále velmi silná mezi tuzemskými podniky. I proto nadále očekáváme, že ČNB v listopadu zvýší základní sazbu na 4,0 %, přičemž další zpřísnění měnové politiky nelze vyloučit ani na začátku příštího roku.
TRHY
Koruna
Česká měna během včerejšího obchodování zaplula pod 24,30 EUR/CZK, nadále však vyčkává na nové impulsy. Z domácího trhu se jich v tomto týdnu již zřejmě nedočkáme, proto směřuje pozornost korunového trhu do zahraničí – zejména na kurz eurodolaru. Nepříjemnou zprávou jsou především dále rostoucí výnosy francouzského dluhu, které již vystoupaly nad 5 %.
Eurodolar
Výnos francouzských 10letých dluhopisů, který včera poprvé od roku 2002 krátce překonal hranici 5 %, nedovolil euru vytěžit z celkově slabšího dolaru a eurodolar zůstal přišpendlený u 1,123. Spread OAT vůči Bundům se rozšířil až k 160 bazickým bodům (rekordně vysoko jsou i belgické spready) a euru nepomohla ani ropa Brent, která se po útoku dronů na saúdské pole Šajba vrátila nad 110 USD za barel. Zajímavé přitom bylo, že dolar v klidné noční seanci dál ztrácel, a tak se eurodolar dnes po ránu posunul k 1,125.
Dnešek je z pohledu klíčových dat prázdný (indexy PMI přijdou na řadu až zítra), a tak bude eurodolar zřejmě vyčkávat na silnější impuls z Paříže či z Blízkého východu. Z našeho pohledu zůstávají rizika spíše na straně eura – další rozšiřování francouzského spreadu by jej mohlo stáhnout zpět k 1,12.