Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Utahování brzdí růst. Je čas s ním skončit?

Utahování brzdí růst. Je čas s ním skončit?

24.2.2012 7:59
Autor: Redakce, Patria.cz

Nejedna evropská země se vydala na cestu fiskální konsolidace, doposud se ale nezdá, že by šlo o všelék na obavy finančních trhů z udržitelnosti zadlužení. Utahování jde ruku v ruce se zpomalením ekonomiky nebo dokonce s jejím poklesem, někteří ekonomové ho považují za kontraproduktivní krok. Například Paul Krugman či Carlo Cottarelli tvrdí, že slabší růst odrážející fiskální utažení může sám o sobě vyvolat pochyby o vládní solvenci.

Debata o správné politice prošla po globální krizi několika fázemi. Během první dominovaly požadavky na fiskální stimulaci, která měla zabránit další Velké depresi. Po roce 2010 se ale pozornost zaměřila na fiskální konsolidaci i přesto, že globální ekonomika ještě nestála pevně na vlastních nohou a monetární politika se blížila k nulové hranici sazeb. V současné době se zdá, že volání po úsporných opatřeních opět vyšlo z módy.

Není překvapivé, že současné fiskální utahování nevede k vyššímu růstu. Stejně tak ale nemáme důkazy, abychom se mohli domnívat, že se pohybujeme na špatné straně Lafferovy křivky a že utažení fiskální politiky povede ke zvýšení deficitů. Rozhodující pro makroekonomickou stabilitu je riziko spojené s vládním dluhem. Jádro problému tvoří vliv tohoto rizika na podmínky získávání financí v celé ekonomice.

Pokud je riziko spojené s vládním dluhem vysoké, fiskální multiplikátory bývají většinou menší. Změna vládních výdajů má pak nižší efekt, v extrémních případech mohou být multiplikátory dokonce negativní. Obvykle má konsolidace v krátkém období negativní vliv na produkt. Úplně kontraproduktivní konsolidace ale nejsou pravděpodobné. Vysoce zadlužené země by pak měly utáhnout svou politiku co nejdříve, přestože pozitiva tohoto kroku nejsou ještě jasně patrná.

Protože v krátkém období s sebou fiskální utažení ponese náklady, měli bychom přemýšlet i o alternativách. Jednu z nich může představovat důvěryhodný závazek budoucí konsolidace. Ten může mít například legislativní formu. Vliv rizika vládní insolvence na celou ekonomiku pak snižují dobře kapitalizované banky a vhodná monetární politika, jak ukazují nedávné kroky ECB. Slabý růst v zemích, které procházejí fiskální konsolidací, tedy neznamená dostatečný argument proti úsporám. Ty fungují jako důležitý nástroj k postupnému snížení rizikových prémií. Navíc se k nim přidává prevence makroekonomické nestability.

Uvedené je výtahem z „Has austerity gone too far?“, autory jsou Giancarlo Corsetti a Gernot Müller.

(Zdroj: VOX)


Váš názor
  • Jako z mateřské školky
    24.2.2012 10:36

    Dítě zasadí jadérko do květináče a diví se, že už z něho druhý den není jablůňka se zralými jablky, že? Jestliže stále rostoucí část státního rozpočtu je užita na splácení úroků z úvěrů a z jistin úvěrů, pohybujeme se zcela jistě na špatné straně Lafferovy křivky. Chtěli jsme přece přesunout část důchodu do spotřeby, ale zatím ji odevzdáváme těm nenažraným bankám, takže v lepším případě poslouží k investování, v horším ke konsolidaci prohnilých bilancí. Co kdybychom jednou chtěli podpořit spotřebu neveřejné sféry i s rizikem, že její sklon ke spotřebě s růstem důchodu bude klesat, co, milá redakce?
    neugebauer
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:30DE - PMI v průmyslu
10:00EMU - PMI v průmyslu
10:30UK - Harmonizovaný CPI, y/y
16:00USA - Prodeje nových domů
20:00USA - Zápis z jednání FOMC