Pokud by vláda na páteční mimořádné schůzi sněmovny nezískala důvěru od většiny poslanců, schválí se urychleně ve druhém a třetím čtení volební zákon k přímé volbě prezidenta a nejpozději 3. května by se sněmovna rozpustila. Prohlásil to předseda vlády Petr Nečas (ODS).
"Jestliže není jasné, že vláda a sněmovna budou pokračovat dál, že se náhodou příští středu či čtvrtek nebude hlasovat o rozpuštění sněmovny, tak nemá význam projednávat zákony, které by v tomto případě všechny spadly pod stůl," vysvětlil premiér, proč přistoupili koaliční poslanci k přerušení aktuální schůze dolní komory parlamentu do příští středy. Hlasování o tomto přerušení bylo prvním testem podpory „nové koalice“ ODS, TOP09 a Peakovců a dopadlo poměrem hlasů 100 ku 89.
"Pokud vláda nezíská důvěru, tak schválíme s vysokou pravděpodobností ještě rychle ve druhém čtení volební zákon o prezidentské volbě, abychom ho mohli schválit příští týden ve třetím čtení, a pak se sněmovna nejpozději 3. května může rozpustit, aby 29. a 30. června byly volby," nastolil další kroky v případě neúspěchu hlasování o důvěře vládě premiér.
Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek podotkl, že dnešní stovka hlasů (odsun hlasování sněmovny) není zdaleka onou bezpečnou provládní většinou, o které v minulých dnech hovořil premiér Nečas. "Sněmovna nebude zasedat především proto, že nemáme vidět do toho, co se v koalici děje," míní Zaorálek. Dnešní hlasování o programech by podle něj ukázalo, že vládě potřebná většina chybí.
"Je to výraz strachu a neschopnosti vládní koalice vládnout této zemi," řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. Koalice podle něj jasně ztratila kontrolu nad vlastními poslanci. Pokud v pátek sněmovna vysloví důvěru vládě, jen prodlouží její agonii a poškodí ČR ekonomicky, v Evropě i ve světě.
Podle Peake bylo přerušení schůze reakcí na pondělní rozhodnutí grémia VV, které zvrátilo dohodu předsedů všech koaličních stran, že všechny zákony, které prošly do 11. dubna vládou, podpoří i ve sněmovně. "Myslím, že je fér začít s vládou, která bude mít vyslovenu důvěru této Poslanecké sněmovny," řekla Peake.
O tom, že racionální spolupráce na vládní úrovni neznamená automatické bratrství na úrovni regionů, se dnes ODS přesvědčila, když dostala košem od TOP09 u myšlenky společných kandidátů do Senátu v podzimních volbách. TOP 09 si podle svého místopředsedy a ministra financí Miroslava Kalouska není jistá, jestli u občanských demokratů převažují ideje nebo podnikatelské zájmy.
"My dneska ODS vidíme spíš jako konfederaci regionálních kmotrů než jako kompaktní stranu s jasnou ideovou základnou," prohlásil 1. místopředseda TOP 09 o straně, se kterou má pokračovat v koaliční spolupráci. Kalousek si nabídky na postavení společného kandidáta ODS a TOP 09 ve vybraných regionech váží, jeho strana se jí ale odmítla zabývat.
"Je to jejich právo, nijak nás to nezasáhlo," reagoval premiér Petr Nečas (ODS). "My si myslíme, že by se měla prohloubit spolupráce stran, které jsou pravicové. TOP 09 rozhodla jako suverénní strana a naši nabídku odmítla. To je život," dodal předseda vlády.
"Samotné slovo pravice si každý můžeme vykládat jinak. Pravice podle nás neznamená podnikatelský zájem pana Oulického nebo kohokoli jiného," zmínil Kalousek. "A protože v tuto chvíli opravdu nemáme jistotu, že v regionálních organizacích ODS převažují ideje nad klientelistickými podnikatelskými zájmy, tak se tou nabídkou nemůžeme zabývat seriózně, byť si vážíme té dobré vůle vedení ODS," uzavřel.
Nabídku možných společných kandidátů v doplňovacích podzimních senátních volbách v pondělí odsouhlasila výkonná rada občanských demokratů. "Je škoda, že jsme se o tom aspoň nepobavili," posteskl si v úterý šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. ODS má podle Nečase připravených všech 27 kandidátů.
(Zdroj: mediafax, čtk, ČT)