Aktualizováno Vláda Petra Nečase schválila návrh regulovat anonymní akcie tím, že je firmy budou muset zapsat do centrálního depozitáře nebo uložit v listinné podobě u bank. Obě varianty podle předkladatele návrhu ministerstva spravedlnosti zajistí možnost identifikovat vlastníka, kterou budou moci využít policisté, žalobci, soudci či zadavatelé veřejných zakázek a poskytovatelé dotací.
"Nejdeme cestou pouze plochého populistického zrušení," řekl po jednání kabinetu novinářům ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Vlastník anonymních akcií bude mít v případě, že nový zákon schválí i sněmovna a Senát, tři možnosti - zaknihovat akcie u centrálního depozitáře, uložit je pod jménem u registrované banky, nebo se rok od účinnosti zákona, tedy k 1. lednu 2014, anonymní akcie transformují na akcie na jméno. Vláda si podle Pospíšila uvědomuje, že zákonem zasáhne do vlastnických práv, pro případ, kdyby se majitelé akcií obrátili na Ústavní soud, chce nabídnout co nejširší vějíř možností přechodu od anonymních akcií. Navrhovaná řešení odpovídají praxi v Rakousku, Švýcarsku či Německu.
"Zrušení anonymních akcií je krok důležitý, ale určitě v boji s korupcí ne tak zásadní, jak se někdy prezentuje. Neřeší totiž možnosti, které komplikované vlastnické struktury firem skýtají," sdělila ČTK vicepremiérka Karolína Peake. Za stejně důležitou považuje dohodu o tom, že spolu s ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem spravedlnosti do konce roku připraví další návrh opatření na rozkrývání vlastnické struktury společností, které se ucházejí o veřejné zakázky.
Také podle právníka Pavla Dudáka není zrušení anonymních akcií samospasitelné. "Jde spíše jen o další z řady dílčích a v konečném důsledku ne příliš účinných komplikací pro korupční jednání než skutečné řešení a zvýšení transparentnosti. Nadále existuje celá řada způsobů, jak skutečnou vlastnickou strukturu zakrýt. Typicky například založením české společnosti, jejímž jediným akcionářem bude zahraniční společnost se sídlem v zemi, kde akcie na majitele povoleny jsou a budou," sdělil ČTK. Další možností je správa akcií vlastním jménem na cizí účet nebo založení společnosti s nastrčenými "bílými koňmi".
Ani v případě, že Peake prosadí povinnost rozkrýt vlastnickou strukturu při zájmu o veřejnou zakázku, nebude podle Dudáka věc ošetřena dokonale. "Bylo by obtížné zamezit řetězení zahraničních anonymních společností. A požadovat rozkrytí vlastnické struktury, například až do desátého kolene, by byl problém i pro samotné hodnotící komise," uvedl.
V současné době si mohou společnosti vybrat, zda chtějí vydat své akcie na jméno či anonymně na majitele. Podle ministerstva spravedlnosti toho však lze využít například k praní špinavých peněz. "Listinné akcie na majitele mohou být prostředkem, který umožňuje snadné, nízkonákladové a v podstatě neodhalitelné provádění korupčních jednání," uvádí úřad v důvodové zprávě.
Přísněji chce ministerstvo upravit také vlastnictví listinných akcií na jméno. Nyní jsou totiž akcionáři zapsáni pouze v seznamu vedeném společností. Seznam pak nemusí být vždy důvěryhodný. Úřad proto navrhuje zavést pro vlastníky těchto akcií povinnost nechat si posílat dividendy na bankovní účet v Evropské unii nebo v některém státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
(Zdroj: čtk, mediafax, ČT)