Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos v sobotu oznámil, že země požádá eurozónu o finanční pomoc pro svůj bankovní sektor. Eurozóna potvrdila, že je připravena Madridu poskytnout až 100 miliard eur, jakmile žádost obdrží. Španělsko se tak stane čtvrtou zemí po Řecku, Irsku a Portugalsku, která požádala o mezinárodní finanční pomoc od začátku dluhové krize měnového bloku. Euro k americkému dolaru v úvodu dne obchodovalo u hladiny 1,2630 USD/EUR, metu 1,2600 ale neudrželo a dostalo se na zatímní denní dno 1,2589 USD/EUR.
Finanční prostředky by mohly být podle prohlášení Eurogroup převedeny do španělského Fondu pro bankovní restrukturalizaci (FROB), který by je pak poskytl bankám. Ministři také uvedli, že finanční pomoc bude zemi poskytnuta přes Evropský fond finanční stability (EFSF) i přes Evropský stabilizační mechanismus (ESM) a je určená na rekapitalizaci bank s největšími problémy.
Žádost Španělska o pomoc jeho bankám by měla formálně přijít podle eurokomisaře pro měnové záležitosti Rehna zřejmě na příštím zasedání ministrů financí eurozóny, tzv. Eurogroup, které se bude konat 21. června v rámci přípravy na summit Evropské unie. Ten bude probíhat 28. a 29. června.
Suma 100 miliard eur je zhruba 2,5násobkem odhadu MMF a pětinásobkem požadavku na rekapitalizaci ústavu Bankia. Španělské banky podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) potřebují zhruba 40 miliard eur nového kapitálu. Ratingová agentura Fitch následně potřebu odhadla na 50 až 60 miliard eur, v negativním scénáři až 100 miliard eur. Právě tuto částku nabízí eurozóna. "Konečné číslo bude známé až poté, kdy EU, Evropská centrální banka a MMF dokončí posouzení situace a formální smlouva bude podepsaná," dodal Rehn.
Španělská ekonomika je svým rozsahem dvakrát větší, než Řecko, Irsko a Portugalsko dohromady. Na rozdíl od těchto států ale Španělsko finanční pomoc chce použít ryze na rekapitalizaci svého bankovního sektoru, nikoli na záchranu země. Španělé opakují, že pomoc se nijak nedotkne vládního dluhu ani z něj vyplývajících závazků.
"Velká část (záchrany španělských bank) souvisí s obranou před Řeckem," poznamenal Jacob Kirkegaard z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku ve Washingtonu. "Je to dost na to, aby trh uchránili před dalším šířením nákazy," dodal. "Získání těchto peněž umožní odhalení všech skrytých ztrát a vyčištění systémů," poznamenává Luis Garicano, profesor London School of Economics. Mnoho ekonomů a analytiků upozorňuje, že skutečné ztráty ve španělském bankovních sektoru jsou mnohem širší a ve strachu nepřiznány.
Oznámení Španělska, že bude žádat o finanční pomoc, je výsledkem sobotní telekonference ministrů financí eurozóny. Tu některé zdroje popsaly jako velmi vzrušenou, převážně kvůli úloze Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ten se účastnil záchrany všech tří předchozích zemí, Španělé ale nechtěli, aby MMF pomáhal i jim. Nakonec kývli na to, že MMF bude mít jen pozorovací úlohu a dohlédne na rekapitalizaci.
Španělskou hrdost zřejmě zlomilo až naléhání ostatních členů eurozóny, kteří upozorňovali na riziko přicházející z Řecka, kde se v příštím týdnu uskuteční nové parlamentní volby. Ty mohou zemi posunout jak proevropským směrem, tak do opozice proti dosud sjednaným dohodám s EU a MMF.
Také šéf německé centrální banky Jens Weidmann tlačí Španělsko k dalším reformám, s dohodou o poskytnutí pomoci tamním bankám je ale spokojen, reagoval na sobotní vyslovenou žádost pro ARD. Eurokomisař Olli Rehn řekl, že dohoda o pomoci pro španělské banky by měla uklidnit trhy. "Je důležité, aby Španělsko využilo nástroje, které budou zpřístupněny. Mám důvěru ve španělskou vládu, která už zavedla dalekosáhlé strukturální reformy na trhu práce, musí ale po této cestě pokračovat," dodal Weidmann.
Rozhodnutí požádat o finanční pomoc a příslib až 100 miliard eur od eurozóny hodnotí jako pozitivní pro krátkodobý vývoj ve Španělsku analytici Goldman Sachs pro Evropu. "Neřeší to ale výzvy veřejných financí a makroekonomického vývoje," dodal ekonom GS v Londýně Andrew Benito. JPMorgan očekává nařízení odpovídající míry rezerv bank poté, co budou provedeny audity jejich bilancí "Pomoc vnímáme jako umožnění Španělsku skutečně vyčistit finanční systém a odvrátit hrozbu nucené finanční záchrany země jako takové," dodala ve zprávě JPMorgan.
Pokud bude španělskému bankovnímu sektoru poskytnuta pomoc prostřednictvím dočasného záchranného fondu eurozóny, tzv. Evropského fondu finanční stability (EFSF), Finsko bude podle tamní ministryně financí Jutty Urpilainenové žádat o záruky. Stejně se země chovala v případech předchozích souhlasů se společnou finanční pomocí. "Je stále otevřené, zda půjčka bude poskytnuta prostřednictvím dočasného mechanismu, kdy Finsko bude potřebovat záruky, jak bylo psáno ve vládním prohlášení, nebo zda bude poskytnuta prostřednictvím stálého mechanismu," uvedla Urpilainenová v televizním zpravodajství stanice MTV3.
Díky reformám současné vlády se Španělsko vyhnulo nutnosti žádat o kompletní záchranný program a vystačí si jen s pomocí pro své banky, uvedl předseda tamní vlády Mariano Rajoy. Ekonomická situace Španělska se ale podle premiéra přechodně ještě zhorší. "Letošní rok bude špatný," řekl Rajoy ve svém prvním veřejném vystoupení od sobotního oznámení. "Pokud bychom neudělali to, co jsme udělali za posledních pět měsíců, tak by včera (v sobotu) byla na stole intervence," řekl Rajoy na tiskové konferenci.
Premiér upozornil, že o práci letos přijdou jeho další spoluobčané. Už teď je přitom míra nezaměstnanosti ve Španělsku zdaleka nejvyšší z celé Evropské unie a blíží se hranici 25 procent. Mezi mladými lidmi do 24 let se nezaměstnanost pohybuje dokonce kolem 50 procent.
Madrid na letošní rok nadále počítá s poklesem hrubého domácího produktu o 1,7 procenta. Zamýšlená pomoc tedy na prognózu žádný vliv mít nebude. Za poslední tři roky je Španělsko přitom už podruhé v recesi.
Španělské ministerstvo financí oznámilo, že peníze na provoz státu bude nadále získávat na kapitálových trzích. Žádost o zahraniční finanční pomoc tudíž nic nemění na plánovaných aukcích státních dluhopisů, které má Španělsko naplánované dlouho dopředu. Vláda chce plnit i dohodnutý program fiskální konsolidace a strukturální reformy. Příští týden v úterý Španělsko nabídne pokladniční poukázky splatné za 12 a 18 měsíců. O dva dny později pak i dluhopisy.
Evropa by podle pátečního vyjádření amerického prezidenta Baracka Obamy měla co nejrychleji stabilizovat svůj finanční systém a poskytnout kapitál bankám oslabeným dluhovou krizí. V delším časovém horizontu by také měla prohloubit integraci zemí eurozóny. Před blížícími se volbami v Řecku také podotkl, že je v zájmu každého, aby země neopouštěla blok států používajících společnou evropskou měnu. "Řešení jsou tvrdá, ale jsou k dispozici. Evropu čekají těžká rozhodnutí, ale má kapacitu na to, aby je učinila," uvedl Obama. Evropa se podle něj ocitla na pokraji nové recese. Zároveň upozornil na to, že problémy v Evropě, která je největším obchodním partnerem Spojených států, ohrožují i americkou ekonomiku.
(Zdroj: čtk, mediafax, AP, Bloomberg)