Krize realitních úvěrů španělských bank je podle skládající se mozaiky mnohem vážnější, než ty oficiálně přiznávají. Tvrdí to znalci španělského realitního sektoru, podle kterých v mnoha případech již banky přistoupily na výměnu nesplácených úvěrů za akciové podíly v reálně padlých developerech, kteří za více než rok neuskutečnili jediný projekt. Španělská vláda uvedla, že si na záchranu regionů, které nejsou schopny dostát svým dluhům a na profinancování Bankie jako zatím jediné banky, která požádala o finanční záchranu v rozsahu 19 miliard eur, půjčí na dluhovém trhu místo financování hotovostními zdroji, například z daní.
„Španělské banky zatajují skutečný rozsah své expozice realitnímu sektoru a nadále podporují ‚zoombie‘ developery, což vede k pádu ratingů a dalšímu propadu cen akcií,“ uvedl Mikel Echavarren, šéf madridské finanční společnosti Irea, specializující se na trh realit. „Skutečný rozsah problému zatím nikdo nebyl schopen a ochoten pojmenovat, protože je silný tlak na to tajit pravdu,“ uvedl. Jeho slova si můžeme dát do souvislosti s najmutím dvou auditorských firem španělskou vládou, které mají za úkol v bankách odhalit skutečný rozsah rizikových aktiv.
Dosavadní statistikou španělské vlády a centrální banky je, že sektor bank má 184 miliard eur špatných realitních a dalších úvěrů, vedle toho 123 miliard eur zdravých. Nomura odhadla, že banky budou potřebovat na jejich krytí doplnit kapitál až o 76,5 miliardy eur, k podobnému číslu došla IIF. „Rozhodnutí vlády doplnit rezervy na zdravé realitní úvěry o 30 miliard eur není dostatečné, protože řada zdravých jednoduše takových není,“ tvrdí Echavarren k poslednímu vládnímu kroku v rámci "bankovní reformy" ve snaze ozdravit bankovní sektor.
Echavarren upozorňuje, že nadto banky vyměnily z části úvěry za přímé podíly v dnes prakticky mrtvých developerech. Příkladem budiž jeden z největších španělských developerů Metrovacesa. Od roku 2008 nakumuloval ztráty přesahující 1,8 miliardy eur, tíží jej dluh 5,1 miliardy eur proti hodnotě aktiv kolem 3,9 miliardy eur. Banky , , Banco Espanola de Credito, Banco Popular, Banco Sabadell a Bankia vyrušily jen v jeho případě úvěry za 2,2 miliardy eur, proti kterým vlastní 55 % plus dalších 10,8 % v akciích developera skrze transakci, která jeho akcie ocenila na 57 eur za kus. Samotná drží cca 35 % a dnes svůj podíl odhaduje dle mluvčího na 772 milionů eur či 2,24 eur za kus. Proti tomuto podílu přitom v letech 2009 a 2011 vyhradila rezervy jen 269 a 100 milionů eur. Metrovacesa je obchodována. Aktuálně za 38 centů na akcii, což jí dává tržní hodnotu 375,5 milionů eur. „Banky přiznaly jen malou část reálných ztrát. Fakt, že nedosahují kontrolního podílu, je nenutí konsolidovat a takový dluh či špatná aktiva jako v případě Metrovacesa tak nekontaminuje jejich vlastní bilance,“ vysvětluje skryté ztráty španělských bank Ruben Manso, ekonom Mansolivar & IAX a bývalý inspektor centrální banky Bank of Spain. „Takových případů jako Metrovacesa, byť v menším objemu, jsou stovky. Významně zkreslují oficiální expozici realitnímu sektoru a špatné úvěry vůči němu,“ shrnuje ekonom.
O tom, že španělské banky skrývají reálný stav úvěrových portfolií, svědčí dění v padlé španělské bance Bankia. Její mateřská skupina Bankia BFA po revizi výsledků za rok 2011 změnila původní zisk 41 milionů eur na čistou ztrátu 3,3 miliardy eur. Za hlavní důvod uvedla „nové ocenění úvěrového portfolia a kapitálových potřeb“. Čtvrtá největší banka v zemi čelí následkům kolapsu na domácím realitním trhu, zhoršujícímu se úvěrovému portfoliu a její hospodaření zatížily i právě účetní nesrovnalosti. Vláda už poskytla bance 4,5 miliardy eur, celkové náklady na její záchranu po započtení již vyžádaných dalších 19 miliard eur tak dosáhnou nejméně 23,5 miliardy eur. Akcie na burze v Madridu dnes odepisují dalších více jak 10 %.
Banco Financiero y de Ahorros (BFA) uvedla, že „hospodářské výsledky za loňský rok přepracovala, aby odrážely nižší hodnotu některých aktiv“. Za zhruba polovinou nově uváděného hospodářského výsledku stojí ztráty v Bankii. Dalších 1,6 miliardy eur BFA ztratila kvůli účetním změnám, neboť některé očekávané daňové odpočty vedla jako majetek. Celkové ztráty, které by mohla Bankia utrpět v souvislosti s problémy na tamním realitním trhu, by podle nových propočtů mohly dosáhnout 40 miliard eur. Dosud uváděné maximum činilo asi 32 miliard eur.
Problémy Bankie a již oznámené potíže regionů se splácením dluhu vyvolávají strach, že státní pomoc bankám, které se nacházejí v krizi po splasknutí realitní bubliny, nakonec přinutí Madrid požádat stejně jako Atény, Dublin a Lisabon o mezinárodní finanční pomoc. Španělsko se ale podle tamního premiéra Mariana Rajoye neuchýlí k externím záchranným prostředkům pro svůj bankovní sektor, sužovaný problémy. "Španělský bankovní systém nedostane žádnou (evropskou) záchranu," uvedl opět Rajoy. Premiér vyzval k tomu, aby krizí ohrožené či postižené banky v eurozóně mohl přímo podporovat trvalý záchranný fond eurozóny, tzv. Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Ten by měl začít fungovat už v červenci.
Španělská vláda nejprve uvedla, že chce rekapitalizaci finančního ústavu Bankia a pomoc regionům s dluhem financovat vydáním nových dluhopisů. Za nechtěnou variantu tamní MF označilo přímou finanční injekci z hotovosti, tedy daňových příjmů. Premiér Rajoy ale později uvedl, že rekapitalizaci banky Bankia nechce financovat emisí dluhopisů, protože by dále zatížila veřejné finance. Chce využít prostředky fondu na restrukturalizaci bank, váhá u zdrojů ministerstva financí. Výnos dvouletého španělského dluhu dnes roste o 10 bps, 10letý dluh obchoduje s výnosem 6,47 % a směřuje k únorovému rekordu 6,8 %.
Vláda by měla v pátek přijmout nový mechanismus, který jí umožní postavit se za dluhy španělských regionů. Kabinet zřejmě uloží ministerstvu, aby vydalo dluhopisy a výnosy distribuovalo do jednotlivých regionů. Opatření ale bude podléhat přísné podmínce, že budou splněny dříve dohodnuté cíle snižování rozpočtových deficitů a zavádění úsporných opatření.
Podle ministerstva hospodářství schválí španělská vláda vydávání společných dluhopisů regionálními vládami, aby pro ně bylo jednodušší získat kapitál. Informovala o tom v úterý agentura AFP. Vláda doufá, že vytvořením "hispanobonos", které budou garantovány státem, pomůže snížit finanční náklady 17 španělských autonomních společenství, které se nyní liší ostře.
Evropská komise mezitím informovala, že je se Španělskem kvůli záchraně Bankie v kontaktu. Brusel ale prý z Madridu zatím neobdržel podrobnosti a nemá dost informací k tomu, jak přesně chce Španělsko plán provést. "Z naší strany není nic nového," řekla bez dalších podrobností mluvčí komise.
(Zdroj: Bloomberg, FT, FTD, CNBC, AP, Bankia)