Španělé by měli sáhnout pro vnější pomoc, říkají ministr financí, šéf největší banky Santander i G7. Euro pod tlakem (+přehled CDS)

Evropa by měla poskytnout finanční zdroje na stabilizaci španělských bank, u nichž se nebavíme o astronomických sumách, uvedl španělský ministr financí Cristobal Montoro, čímž jako první člen kabinetu veřejně vyslovil úvahu o přijetí vnější finanční pomoci, kterou dosud kategoricky odmítá španělský premiér Rajoy. Šéf největší banky v zemi Santander uvedl, že suma 40 miliard eur by mohla stabilizovat odvětví včetně vyřešení případu Bankia. Euro k americkému dolaru po slovech španělského ministra ustupovalo až na prozatímních 1,2409 USD/EUR.

„Evropa by měla poskytnout zdroje k zajištění španělských bank, protože se nebavíme o žádných horentních sumách,“ uvedl ministr financí Christobal Montoro v rozhovoru pro rozhlas Onda Cero. „Španělsko by si mělo zajistit evropské peníze k záchraně svých problémových bank, uvedl šéf největší španělské banky Banco Santander Emilio Botin, čímž se připojil k požadavku šéfů dalších menších španělských bank. „A nejsme si jisti, jestli takovou pomoc může dohadovat vláda samostatně,“ dodal. K rozsahu pomoci Botin řekl, že částku 40 miliard eur považuje za dostatečnou k tomu, aby se sektor stabilizoval včetně vyřešení případu Bankia. Ta požádala o 19 miliard eur. Santander a její vedení přitom dosud prosazovala zejména pokračování v konsolidaci bankovního sektoru fúzemi a akvizicemi, zejména u regionálních spořitelen.

„Použití mechanismů EU a MMF pro pomoc španělským bankám je nejlepší možností a větší a větší část sektoru se k tomu hlásí,“ uvádí Juan Carlos Ureta, šéf španělské banky a investiční společnosti Renta 4 Banco. „Rizikem je určité stigma, proto je potřeba pomoc nasměrovat ryze na nezdravé banky a oddělit ji od sektoru jako celku, který zdravý je,“ míní Ureta. Podle šéfa Banco Sabadell Josepa Oliu je finanční pomoc slabším bankám řešením, podle šéfky banky Bankiter Marie Dolores Dancausa Španělsko nemá jinou možnost.

Španělský premiér Mariano Rajoy stabilně drží postoj, že země nepotřebuje a nebude přijímat vnější pomoc, na druhé straně volá po možnosti stálého záchranného mechanismu ESM přímo finančně podpořit banky v problémech. Tento postup podpořili také francouzský ministr financí Moscovici a eurokomisař pro měnové záležitosti Rehn. Německo zastává odmítavý postoj. "Nejpalčivější otázkou je nyní financování, likvidita a udržitelnost dluhu. To jsou jsou aspekty, jejichž řešení nezávisí pouze na nás," uvedl Rajoy s tím, že zopakoval volání po eurobondech, společném garančním fondu depozit, fiskální unii a jasně jednosměrném přijetí eura, od kterého nelze odstoupit.

Nepřízeň trhů vůči Španělsku se vystupňovala s nutností banky Bankia přijmout zdroje k posílení kapitálu a sérií zpráv ukazujících, že španělské banky mají ve svých portfoliích skrytou zřejmě mnohem větší než přiznávanou část špatných úvěrů zejména vůči realitnímu sektoru. Situaci zhoršilo Katalánsko, které přiznalo nedostatek zdrojů k plnění dluhových a provozních závazků. „Neumím si představit, že by Španělsko přijalo pomoc bankám bez souběžného řešení situace regionů,“ uvedl hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen.

„Trhy dluhopisů zavírají Španělsku dveře a kvůli rizikové přirážce jsou zápůjční náklady pro vládu už neúnosně vysoké,“ uvedl ministr financí Cristóbal Montoro. „Riziková přirážka říká, že trh nemá pro Španělsko dveře otevřené. Dává najevo, že jako stát máme problém s přístupem na trh v době, kdy potřebujeme refinancovat naše dluhy," řekl Montoro pro Onda Cero. Připomněl, že tento čtvrtek Madrid otestuje trhy aukcí víceletých dluhopisů v hodnotě až dvou miliard eur. Montoro odmítl zprávy některých médií, podle nichž Německo a Francie nutí Madrid k přijetí pomoci. Země to odmítá. O krizi v eurozóně se zaměřením na Španělsko dnes bude jednat telekonference finančních šéfů skupiny G7, zdroje k příprav telekonference ale tento tlak na Španělsko opakovaně potvrzují. Samotné Německo se pak na dnešní telekonferenci finančních představitelů slupiny G7 zřejmě ocitne pod silným tlakem, aby více akcentovalo a podpořilo ekonomický růst proti akcentu úspor a pomohlo zbytku eurozóny z dluhové krize.

Riziková přirážka desetiletých španělských dluhopisů vůči bezpečným německým dosáhla v pátek rekordního maxima 5,48 procentního bodu. Aktuálně se výnos 10letého španělského dluhu pohybuje na úrovni 6,40 %, na italském dluhu 5,67 %. Výnos na německém 10letém dluhu je v zásadě stabilní na úrovni 1,17 %.

Španělsko si letos potřebuje půjčit na vyrovnání splatných dluhů kolem 82 miliard eur. Katalánsko musí letos refinancovat zhruba 13 miliard eur dluhu a k tomu profinancovat schodek regionálního rozpočtu, všechny španělské regiony dohromady pak čeká uhradit celkem 36 miliard eur splatného dluhu. Bance Bankia bylo přislíbeno 19 miliard eur.

Dosavadní statistikou španělské vlády a centrální banky je, že sektor bank má 184 miliard eur špatných realitních a dalších úvěrů, vedle toho 123 miliard eur zdravých. Nomura odhadla, že banky budou potřebovat na jejich krytí doplnit kapitál až o 76,5 miliardy eur, k podobnému číslu došla IIF. Vláda nařídila bankám doplnit rezervy u realitních úvěrů o zhruba 30 miliard eur, nyní probíhají detailní prověrky bankovních portfolií, které mají odhalit další rizikové úvěry.

Připojený aktuální přehled zajišťovacích kontraktů CDS na 5letý vládní dluh ukazuje, že největší obava trhů po Řecku panuje ohledně Portugalska, jehož CDS obchodují na 1165 bps. Následují Irsko, Španělsko, Maďarsko a Itálie. Oproti situaci v dubnu jsou citelně výše kontakty u Španělska (607 versus 438 bazických bodů), Itálie (567 vs. 390 bps) i Maďarska (634 vs. 540 bps.). Nemalým růstem prošla také CDS České republiky, kde růst na 146 z 110 bazických bodů znamená zhoršení o celou třetinu. U Polska CDS za shodnou dobu „zdražily“ na 282 ze 178 bps, u Slovenska na 283 z 215 bps.

 
(Zdroj: Bloomberg, CMA, Santander, AP)