plánuje investovat do uhelné elektrárny Prunéřov II 25 miliard korun. Protikorupční fond podnikatele Karla Janečka v úterý zveřejnil korespondenci, která zachycuje nátlak na odpůrce projektu. A zpochybnil i ekonomický smysl obnovy Prunéřova.
Protikorupční fond Karla Janečka a Karla Randáka se v úterý opřel do energetického gigantu . Podle člena správní rady fondu Randáka je často kritizovaná přestavba uhelné elektrárny Prunéřov za zhruba 25 miliard korun nesmyslná a stát na ní přijde o miliardy.
podle něj navíc mátl veřejnost a tlačil na lidi, kteří celému projektu kladli odpor. Svá tvrzení navíc podložil emailovou korespondencí a jednou zvukovou nahrávkou.
"Z dokumentace je jasná, že uhlí Dolu Nástup Tušimice, který má být výhradním dodavatelem uhlí pro Prunéřov II, dojde okolo roku 2030," říká Randák.
"Návratnost investice do Prunéřova je přitom až někde okolo roku 2040 až 2045," dodává. Severočeské doly, které vlastní právě polostátní , navíc namísto 10,7 milionů tun uhlí ročně těží od roku 2006 až 13,3 milionů tun uhlí. V roce 2011 dokonce více než 15 milionů tun uhlí. Podle fondu se tak dá očekávat, že uhlí dojde ještě dřív.
Zástupci ale tvrzení ekologů, že elektrárna může čelit nedostatku uhlí, odmítají.
"Okamžik, kdy budou zásoby uhlí v dolech vytěženy, nastane v závislosti na intenzitě těžby, tedy na velikosti poptávky po uhlí. Vzhledem k tomu, že součástí strategie je výrazně nižší roční využití zdrojů a také odstavování dožívajících uhelných zdrojů, pak se proces vytěžování uhlí podstatně zpomalí," uvedl v pondělí mluvčí skupiny Ladislav Kříž.
Podle právníka Ekologického právního servisu Jana Šrytra, který na nesrovnalosti s přestavbou Prunéřova dlouhodobě poukazuje, počítají ale propočty životnosti Dolu Nástup Tušimice již se sníženou spotřebou elektrárny. Otázkou pak zůstává, co s elektrárnou, pokud nebude uhlí, podle EPS i fondu se nabízejí dvě možnosti.
"Mohou odebírat drahé uhlí z CzechCoalu Pavla Tykače nebo můžou zdroj prodat. A stejně jako se to děje nyní u elektráren Chvaletice a Počerady, jako kupec se nabízí hlavně ten, kdo má uhlí. Tedy opět CzechCoal," říká Šrytr. "Ať udělá cokoli, stát přijde o peníze v řádu miliard, možná desítek miliard korun," dodává Randák.
Severočeské doly navíc mají těžit i v lokalitách, kde jim to neumožňuje posouzení vlivu na životní prostředí a překračovali i povolené množství vytěženého uhlí.
Od roku 1998 mělo být takto vytěženo uhlí za více než tři miliardy korun. Aby se toto ututlalo, šéf komunikace Severočeských dolů a bývalý ministr dopravy Vladimír Budínský, tlačil na znalkyni v oboru geologie a hornictví Věru Ježkovou, aby pomohla uvést informace "na pravou míru".
Podle Ježkové navíc Severočeské doly v celé otázce nelegální těžby účelně mátly úřady i veřejnost zmatečným pojmenováním jednotlivých postupů těžby. „Severu se říkalo postup východ a podobně,“ popisuje chování SD Ježková.
Výňatek z emailu od bývalého ministra dopravy Vladimíra Budinského znalkyni Věře Ježkové:
"Vím, že je to možná z Vašeho pohledu demagogické, ale jen hledám argumentaci, která by se při společném postupu mohla stát ´pravdou´.
Nechci tím vůbec říkat, že nemáte Vy pravdu – jen hledám argumentaci, kterou byste nám mohla pomoci říkat, abychom věc na úřadech, před Greenpeace a případně i mediálně ustáli.“
Související články na IHNED.cz
EKONOM: Janečkův protikorupční fond a ekologové chystají útok na ČEZ
Prodej elektráren se může stát obchodem roku. Zájem mají Tykač i Křetínský
Platy manažerů státních firem čekají obrovské změny. Některým se budou snižovat