Aktualizováno Řecký státní dluh, který na jaře díky rozsáhlému odpisu závazků vůči soukromým věřitelům výrazně klesl, v posledních měsících opět prudce vzrostl. Na konci července jeho výše po nových půjčkách od mezinárodních věřitelů dosáhla 303,5 miliardy eur, což bylo 23,3 miliardy eur nad úrovní konci prvního čtvrtletí, sdělilo dnes řecké ministerstvo financí.
Na dosavadní maximum se veřejný dluh vyšplhal v průběhu posledního čtvrtletí roku 2011, kdy dosáhl 367,9 miliardy eur. Na konci prvního čtvrtletí však díky operaci výměny dluhopisů klesl na 280,2 miliardy eur.
Řecko na jaře uskutečnilo výměnu státních dluhopisů v objemu zhruba 199 miliard eur, která byla součástí jeho druhého záchranného programu. Státní dluh země v soukromých rukou se tím snížil asi na polovinu, nyní jej ale nahrazují nové úvěry od států a Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Odpis dluhu měl spolu s druhým záchranným programem původně zajistit, že se dluh Řecka sníží z loňských asi 165 procent hrubého domácího produktu do roku 2020 pod 120 procent. Evropská unie a MMF po výměně dluhopisů uzavřely s Aténami dohodu o druhém záchranném balíku.
Červencový kvartální report Eurostatu o vývoji zadlužení ale ukázal, že odpis privátních řeckých dluhů (PSI) pomohl ke sražení dluhu k HDP na 132,4 procenta HDP na konci března z úrovně 165,3 % HDP ke konci roku 2011. Při výhledu na pokračující těžkou recesi řecké ekonomiky je téměř nesplnitelné, aby se Řecku podařilo dle očekávání snížit limit dluhu k HDP k úrovni 120 % do konce roku 2020. V celé eurozóně zadlužení vzrostlo na 88,2 % HDP z 87,3 % za 4Q11, za jednotlivé další zasažené země u Španělska na 72,1 % z 68,5 %, Itálie na 123,3 % ze 120,1 %, u Irska na 108,5 % ze106,5 %, Portugalska na 111,7 % ze 107,8 %.
Řecko se dostalo do dluhové krize počátkem roku 2010 a v květnu toho roku dostalo první záchranný úvěr 110 miliard eur výměnou za sliby razantních úspor a reforem.
(Zdroj: čtk, Kathimerini, AP, Bloomberg)