Jestliže se zeptáme, zda dané členské zemi eurozóny prospělo přijetí eura, obvykle to vyvolá vzrušenou debatu. Často se objevují názory, že daná země prodělala, ostatní ale velmi vydělaly. Analytici se zaměřili na jedenáct největších zemí eurozóny, rozdělili příjmy v nich do decilů s cílem zjistit, jak se měnila příjmová nerovnost uvnitř jednotlivých zemí i mezi nimi. Aby jejich pohled byl přesnější, pracovali s inflací, která je specifická pro daný segment, protože celková inflace odráží jen průměrný spotřební koš. Tento krok je důležitý, protože za posledních dvacet let vzrostla inflační nerovnost – je těžší být chudý, protože u zboží nakupovaného touto skupinou lidí rostou ceny více. Její výdaje jsou totiž zaměřeny zejména na nákup potravin, energií a na platby za bydlení.
Podle jsou skupiny s nejnižšími příjmy v jádrových zemích postiženy reálným poklesem disponibilních příjmů. Bohatší skupiny naopak zaznamenaly reálný růst svých příjmů. Jinak řečeno, v zemích jádra bohatší dále bohatli a chudí chudli. Na periferii byla situace rozdílná, protože příjmy rostly u všech skupin a tento růst byl celkově vyšší než v zemích jádra. Autoři studie ale zdůrazňují, že je založena na datech, která končí rokem 2010, takže vliv současných úsporných opatření v ní není odražen.
Podívejme se například na vývoj v Nizozemí – vlevo jsou skupiny s nižšími příjmy, vpravo s vyššími příjmy, na ose y je vyznačen růst reálných příjmů mezi lety 2000 a 2010:
V Portugalsku vypadá vývoj následovně:
A třetí obrázek shrnuje situaci v jednotlivých zemích:
Povšimněme si, že vývoj byl krutý zejména pro Rakousko (první v řadě). poukazuje na to, že střední třída v Německu, Irsku, Itálii a Francii prošla poklesem životního standardu, nejvyšším příjmovým skupinám se vedlo poměrně dobře. Z eura těžily jednoznačně Řecko s Portugalskem a Španělskem.
se pak domnívá, že vývoj reálných příjmů ospravedlňuje současné požadavky na úsporná opatření na periferii. Ekonomové banky píší: „Země jádra musely přijmout pokles životního standardu. Není reálné od nich dnes čekat, že budou financovat růst životního standardu jinde.“
(Zdroj: FTAlphaville)