Data z eurozóny potvrzují propad průmyslu, z řady vybočují jen Slovensko a Estonsko

Průmyslová výroba v eurozóně v září klesla o 2,5 procenta ve srovnání se srpnem, v celé EU to bylo -2,3 procenta. V meziročním srovnání je průmysl níž o 2,3, respektive 2,7 procenta. Data zaostala za tržními odhady a zároveň znamenají zhoršení proti předchozím údajům.

4,3procentní meziměsíční propad vykazuje v eurozóně výroba spotřebitelského zboží dlouhodobé spotřeby, o 3 procenta klesla produkce kapitálového zboží. Relativně nejméně klesla výroba energie, tradičně stabilnější sektor. V regionálním srovnání vidíme nejhlubší propad výroby v Irsku a Portugalsku (kolem 12 procent), růst průmyslu hlásí v září jen Estonsko a Slovensko, v Nizozemsku průmysl stagnoval. Jádro eurozóny na tom dobře nebylo, Německý průmysl klesl o 2,1 procenta, francouzský o 2,7 procenta. V České republice průmyslová výroba meziměsíčně vzrostla o 0,1 procenta, zatímco meziročně spadla o 2,4 procenta (pro srovnatelnost očištěno o pracovní dny).

Dílčí data z evropských ekonomik vycházejí průběžně, a tak není pokles průmyslu eurozóny velkým překvapením. Špatnou zprávou je především zhoršení v Německu, na které pravděpodobně začala více doléhat krize na periferii tvořící významnou část vývozních trhů, a to hlavně skrze slabou spotřebitelskou poptávku. Nepůjde zřejmě o ojedinělý špatný měsíc, ale spíše o začátek horších časů pro německý průmysl. Větší orientace na asijskou poptávku sice bude pokračovat, ale krátkodobě nedokáže kompenzovat pokles v eurozóně, která jako exportní trh stále dominuje. Podobné je to s Francií, kde ovšem zprávy z firemního sektoru navíc naznačují zhoršování konkurenceschopnosti a sílící strukturální problémy.