První odhad amerického HDP za třetí kvartál uváděl růst 2 procenta (q/q, anualizováno) a překonal tím tržní odhady. Pro druhý odhad trh předpokládal další zlepšení čísla až na 2,8 procenta. Za tímto očekáváním výsledek těsně zaostal - HDP vzrostl o 2,7 procenta. Za revizí lze hledat hlavně údaje o změně zásob a vývozu.
Zhruba ze třetiny za růstem ekonomiky ve třetím kvartále stála spotřeba domácností rostoucí o 1,4 procenta, kde oproti předchozímu čtvrtletí stouply hlavně nákupy aut. To je ovšem dosti volatilní položka a na podobný příspěvek také v příštích kvartálech se nedá moc spoléhat.
Významnou podporou pro ekonomiku byly výdaje vlády, které vzrostly o 3,5 procenta. Mezikvartální růst zaznamenaly poprvé od druhého čtvrtletí 2010 a tahounem v tomto případě byly armádní nákupy. I tento pozitivní příspěvek lze označit za mimořádný. Státní výdaje jsou momentálně v centru zájmu a podoba fiskální politiky v příštím roce znamená pro ekonomiku klíčové riziko.
Investice do fixního kapitálu stouply o skromných 0,7 procenta, což znamená výrazné zpomalení oproti předchozím několika kvartálům. Změna zásob byla ovšem výrazně pozitivní a vytáhla růst HDP výš o tři čtvrtě procentního bodu. Příspěvek zahraničního obchodu byl mírně pozitivní; růst vývozu klesl na 1,1 procenta, přičemž si vedly lépe služby než zboží, dovoz stoupl o nepatrných 0,1 procenta.
Celkově růst HDP těsně nedosáhl očekávaných hodnot, jde však o výrazné zrychlení oproti 1,3 procenta v prvním čtvrtletí. Dojem z čísel i v kontextu trendu pro příští čtvrtletí kalí fakt, že za relativně vysokým růstem stojí z velké části mimořádné výdaje vlády, volatilní nákupy aut a změna stavu zásob.