Eurozónu letos čeká propad ekonomiky o 0,3 procenta. HDP celé Evropské unie vzroste pouze o 0,1 procenta. Česká ekonomika bude letos stagnovat a z nečlenů eurozóny za ní bude jen Maďarsko, předpověděla dnes v nové prognóze Evropská komise. Situace by se měla postupně zlepšovat, příští rok by měl růst v eurozóně dosáhnout 1,4 procenta a v EU 1,6 procenta, v ČR pak 1,9 %.
U eurozóny i EU nový odhad znamená zhoršení proti podzimní prognóze. V ní v listopadu Brusel čekal pro unijní státy platící eurem růst o 0,1 procenta a u celé unie o 0,4 procenta. „Současná situace může být shrnuta takto: Máme neuspokojivá tvrdá data z konce loňského roku, trochu více povzbudivá měkká data z blízké minulosti a rostoucí důvěru investorů v budoucnost," řekl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Podle něj klíčová rozhodnutí z poslední doby povedou k návratu hospodářského oživení. "Musíme zůstat na cestě reforem," zdůraznil ale Rehn. Ekonomika Německa má letos dle nové prognózy EK vzrůst o 0,5 %, příští rok o 2,0 %. Francie se výsledkem +0,1 % dle EK letos přiblíží stagnaci, příští rok oživí na +1,2 %.
Mezi členskými státy EU panují velmi výrazné rozdíly. Zatímco Řecko podle komise čeká letos propad o 4,4 procenta (dřívější odhad -4,2 %) a Kypr o 3,5 procenta, tak u Lotyšska by měl růst činit 3,8 a u Litvy 3,1 procenta. EK očekává vedle poklesu HDP letos o 4,4 % u Řecka schodek rozpočtu 4,6 % HDP a vrchol nezaměstnanosti na úrovni 27,0 procenta. U Španělska odhady hovoří o nezaměstnanosti letos 26,9 % a HDP -1,4 % letos a +0,8 % ve 2014.
Eurokomisař Rehn se v několika případech vyjádřil k jednotlivým zemím EU a hospodářské situaci v nich. Je podle něj například ještě brzy na to říct, zda komise dá Portugalsku stíhanému krizí, které je v záchranném programu, více času, aby svůj deficit dostalo do požadované úrovně. Španělsko zase podle něj vyvinulo úsilí na snížení strukturálního deficitu, výkon tamní ekonomiky ale byl slabší, než se očekávalo. Podle agentury Reuters tím naznačil, že by Madrid mohl dostat více času na snížení svého schodku na požadovanou úroveň. Zda se tak stane, se ale ukáže až v příštích týdnech a měsících, dodal.
Česká ekonomika by podle Bruselu měla letos stagnovat. Hůře na tom z deseti států unie, které neplatí eurem, bude už jen Maďarsko, kde komise čeká pokles o 0,1 procenta. Slovenské hospodářství poroste o 1,1 procenta. Komise dál očekává, že schodek rozpočtu letos dosáhne 3,1 procenta hrubého domácího produktu. To by znamenalo, že bude nad klíčovou hranicí tří procent, jejíž dodržení je nezbytné k ukončení procedury pro nadměrný deficit, kterou unie s Českem vede.
Komise předpokládá, že schodek českého rozpočtu za loňský rok dosáhne 5,2 procenta HDP. Na tom se výraznou měrou podílí započítání církevních restitucí. Problémy s čerpáním evropských fondů měly na rozpočet dopad zhruba 0,3 procenta HDP, uvedla komise. Letos by se schodek měl zlepšit na 3,1 procenta a příští rok na tři procenta. Vláda nicméně usiluje o to, aby deficit dostala pod hranici tří procent HDP.
ČR se v proceduře pro nadměrný deficit, která pro něj může v extrémním případě znamenat i zastavení přílivu evropských dotací, ocitlo v roce 2009. Rozpočtový schodek tehdy přesáhl povolenou hranici takřka dvojnásobně. Evropská unie po české vládě požaduje, aby deficit snížila pod tři procenta HDP do letošního roku.
Komise, která ještě v listopadu očekávala pro ČR růst HDP o 0,8 procenta, je ve svém novém odhadu mírně pesimističtější než české ministerstvo financí. To v lednu pro letošek odhadlo růst české ekonomiky na 0,1 procenta. Česká národní banka naopak budoucnost vidí černěji, když čeká pokles o 0,3 procenta. Domácí poptávka by podle komise měla letos zůstat nadále slabá. Vnější poptávka by měla pomoci výsledky hospodářství zlepšit, avšak až ve druhé půlce roku.
Nezaměstnanost podle metodiky EK vzroste z loňských sedmi procent na letošních 7,6 procenta a v následujícím roce klesne na 7,3 procenta. Inflace by měla postupně klesat. Zatímco loni dosahovala 3,5 procenta, letos by to mělo být 2,1 procenta a příští rok 1,6 procenta.
| HDP (procentuální změna proti předchozímu roku) | - 1,1 | 0,0 | 1,9 |
| Míra zaměstnanosti (v procentech, dle metodiky Eurostatu) | 7,0 | 7,6 | 7,3 |
| Inflace (HICP, v procentech) | 3,5 | 2,1 | 1,6 |
| Schodek rozpočtu (jako procento HDP) | - 5,2 | - 3,1 | 3,0 |
| Dluh (jako procento HDP) | 45,5 | 48,0 | 49,5 |
(Zdroj: EK, čtk, Bloomberg)