Evropské energetické podniky v poslední době odstavují jednu elektrárnu na zemní plyn za druhou. Ani nejmodernější plynové elektrárny totiž nejsou schopny konkurovat rostoucímu dovozu levného uhlí z přebytků v USA, kde elektrárny díky "břidlicové revoluci" masově přecházejí na plyn. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ). Důsledky amerického břidlicového boomu pociťují i české a slovenské elektrárny.
Posledním příkladem tohoto trendu je středeční oznámení německého koncernu , že zvažuje vyřadit z provozu nedávno vybudovanou elektrárnu na plyn ve slovenských Malzenicích. se přitom dohodl s německým regulačním úřadem, že dvě své moderní plynové elektrárny v Německu ponechá v provozu, i když na nich prodělává.
Minulý týden obchodní ředitel české společnosti Alan Svoboda řekl, že po většinu roku se firmě nevyplatí spouštět zcela novou plynovou elektrárnu v Počeradech, protože výroba elektřiny z plynu je teď kvůli drahému plynu, levnému uhlí a přebytku emisních povolenek nákladnější. Tento týden rozhodla o odstavení své plynové elektrárny v Německu norská Statkraft a podobné kroky přijaly i energetické podniky v Británii i jinde v Evropě.
Pro evropské politiky to představuje dilema - levnější elektřina z uhlí může poskytnout chabé ekonomice kýženou vzpruhu, expanze uhlí je však zcela neslučitelná s evropskými plány snižování emisí skleníkových plynů. Těch vypouští plynové elektrárny na jednotku energie výrazně méně než uhelné.
Uhlí v Evropě zlevnilo v důsledku přechodu amerických elektráren z uhlí na ještě levnější plyn, jehož dostupnost v USA díky rozvoji těžby z břidlic prudce vzrostla. Uhlí je tak v USA přebytek a exportuje se do zámoří.
Loni americký vývoz uhlí do Evropy vzrostl o 23 procent, uvádí údaje amerického Úřadu pro energetické informace (EIA). Cena uhlí na evropské energetické burze EEX klesla za poslední rok o 19 procent, zatímco cena většiny plynu v Evropě je vázána na ceny ropy, které zůstávají relativně vysoké.
Uhlí z USA snižuje jeho ceny v Evropě a vytlačuje z výroby elektřiny plyn. Například v Británii podíl uhlí na výrobě elektřiny loni stoupl na maximum za 17 let, zatímco podíl plynu obdobným tempem klesl. Situaci plynových elektráren výrazně ztěžuje i expanze obnovitelných zdrojů jako větru a slunce, protože jejich produkce je obvykle vysoká ve špičkách, pro jejichž obsluhu jsou určeny i elektrárny na plyn.
"Podniky jen stěží provozují plynové elektrárny tak, aby to bylo rentabilní. a platí to dokonce i pro nejmodernější zařízení," řekl listu analytik firmy IHS Energy Kash Burchett.
Prudké zlevnění uhlí může mít ale pro evropskou energetiku značný přínos. "V této chvíli ekonomika těží z levné elektřiny," řekl finanční ředitel Marcus Schenck. To ale podle něj platí, "jen pokud si řekneme, že ochrana životního prostředí nebude politickou prioritou".
Změnu přístupu v tomto směru, která kontrastuje s nedávným nadšením EU pro snižování emisí, naznačil evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Ten minulý měsíc podle WSJ řekl, že EU by měla záběr své energetické politiky rozšířit z dosavadního úzkého zaměření na snižování emisí a začít klást stejně velký důraz na to, aby zůstala energie cenově dostupná.
Překotný rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Evropě vedl k výraznému růstu cen elektřiny pro spotřebitele a těžkým deformacím energetického trhu. Produkce solárních a větrných elektráren je navíc nesouvislá a nepředvídatelná a vysoce flexibilní plynové elektrárny jsou ideálním prostředkem k jejich zálohování. Jejich odstavování tak může dál zhoršit energetickou situaci v Evropě a podkopat energetickou bezpečnost kontinentu, řekl Burchett.