Ropa, plyn a uhlí budou mít i po roce 2050 dominantní postavení v celosvětových dodávkách energie, protože růst poptávky po elektřině bude rychlejší než přechod na obnovitelné zdroje. Vyplývá to ze zprávy poradenské společnosti McKinsey. Pokračující využívání fosilních paliv představuje velkou výzvu pro dosažení globálních klimatických cílů.
Poptávka po elektřině se má zvyšovat hlavně kvůli předpokládanému nárůstu v průmyslovém a stavebním sektoru. Tento růst se má do roku 2050 pohybovat v rozmezí 20 až 40 procent. Za největšího přispěvatele k tomuto růstu jsou považována datová centra v Severní Americe.
McKinsey očekává, že fosilní paliva budou v roce 2050 představovat 41 až 55 procent celosvětové spotřeby energie. To je sice méně než současných 64 procent, ale více, než uváděly předchozí odhady. Výrazně zvýšit by se mělo využití zemního plynu pro výrobu elektřiny. Spotřeba uhlí může zůstat na vyšší úrovni.
Poptávka po elektřině související s datovými centry v USA poroste do roku 2030 o téměř 25 procent ročně. Poptávka datových center po celém světě se má v letech 2022 až 2030 zvyšovat v průměru o 17 procent ročně, zvláště v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Alternativní paliva zřejmě nedosáhnou širokého přijetí před rokem 2040, pokud nebudou povinná. Ale obnovitelné zdroje energie mají potenciál, aby v roce 2050 pokryly 61 až 67 procent globálních dodávek elektřiny, dodala McKinsey.
Partner McKinsey Diego Hernandez Diaz agentuře Reuters řekl, že McKinsey nyní neočekává, že by poptávka po ropě dosáhla svého maxima dříve než ve 30. letech 21. století. V kombinaci s regionálními a globálními ekonomickými podmínkami u některých fosilních paliv to podle zprávy znamená, že v roce 2050 by fosilní paliva mohla tvořit až 55 procent celosvětových dodávek elektřiny.
Globální energetický výhled je ovlivňován geopolitickou nejistotou a tím, že vlády upřednostňují cenovou dostupnost a bezpečnou energii před plněním cílů Pařížské dohody. Zpráva také uvádí rizika energetické recese, cla a technologické inovace jako faktory, které stojí za pokračující závislostí na fosilních palivech.