Končící vláda Petra Fialy včera oznámila, že do Sněmovny znovu pošle návrh státního rozpočtu na příští rok, k čemuž ji vyzývaly nejen strany rodící se koalice, ale také prezident Petr Pavel. Šlo o zbytečnou šarádu dosluhující vlády. Ta objektivně stabilizovala veřejné finance, ale zůstane po ní výrazná pachuť v podobě děravého rozpočtu, jenž na svém konci předložila.
Návrh státního rozpočtu pro rok 2026 počítá se schodkem 286 mld. Kč, z čehož téměř 50 miliard tvoří výjimkové výdaje na obranu a půjčka na dostavbu Dukovan. Jenže realita je daleko horší. Nejkřiklavějším problémem je chybějících 37 mld. Kč v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, což je v rozporu s návrhem státního rozpočtu. Nová koalice upozorňuje, že peníze chybí i na sociální výdaje nebo zemědělství. Pochybnosti přitom panují i u některých příjmových položek, zejména odhadovaných 15 miliard z redukce šedé ekonomiky.
Jak konstatovala Národní rozpočtová rada, v návrhu rozpočtu jednoduše přebývají výdaje, které nejsou kryty prognózovanými příjmy ani schodkem. Faktický deficit se tak bude dle našeho odhadu blížit spíše 350-360 mld. Kč. A to ani nepočítáme s nákladnými výdajovými prioritami nové vlády, jako například odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje s cenovkou zhruba 25 mld. Kč, které Karel Havlíček z ANO slibuje zavést již na začátku roku 2026.
Vláda Andreje Babiše má nyní tři možnosti, jak s rozpočtem naložit. Za prvé, vláda může vzít stávající návrh rozpočtu a ve Sněmovně se jej pokusit před koncem roku zrychleně schválit. A s případnou novelizací, která bude reflektovat vládní priority, pak vyrukovat v roce 2026. Za druhé, koalice schválí základní parametry rozpočtu v prvním čtení a v dalších čteních provede přesuny výdajů mezi jednotlivými kapitolami. Úpravy by však mohly být pouze menšího rozsahu a ani tak není jisté, zda by se schválení rozpočtu stihlo do konce roku.
Za třetí, rozpočet schválen nebude a nastane režim rozpočtového provizoria. To je z našeho pohledu nyní nejčistější řešení, neboť by dalo nové vládě delší čas na důkladnější úpravy příjmů a výdajů rozpočtu. Ostatně k podobné situaci došlo v roce 2021 – tehdy více než dva měsíce rozpočtového provizoria sice svazovaly vládě ruce, ale ekonomika to v zásadě nepocítila. Pokud by navíc Babišova vláda připravila vlastní rozpočet, pak by za něj měla převzít plnou zodpovědnost, což by omezilo politické přestřelky s opozicí (anebo taky ne).
TRHY
Koruna
Koruna dále plíživě posiluje a blíží se hladině 24,20 EUR/CZK. Výraznější impulsy nicméně absentují a nečekáme, že by tomu mělo být na konci týdne jinak. Konec uzávěry americké ekonomiky může českou měnu lehce povzbudit, pokud dále poklesne averze k riziku a zároveň nedojde k posílení amerického dolaru. Celkově ale korunový trh zůstane v letargii posledních dvou měsíců bez znatelnější volatility.
Eurodolar
Naše obavy ventilované před pár týdny spočívající v tom, že dlouhá uzavírka americké vlády může způsobit nenávratnou ztrátu některých makroekonomických dat, se dost možná naplní. Včera totiž před tímto scénářem varovala tisková mluvčí Bílého domu, která konkrétně zmínila říjnovou inflaci a payrolls. Pro trh a Fed je to nepochybně komplikace, ale zjevně ne nepřekonatelná. K výše uvedenému dodejme, že americký statistický úřad stále ještě nezveřejnil (opravený) kalendář, který obsahoval i dosud nezveřejněná data.
Jinak eurodolaru nyní spíše pomáhá relativně jestřábí rétorika ECB, která naznačuje, že by se úrokové sazby neměly delší dobu měnit. V tomto duchu se vyjádřil jak guvernér rakouské národní banky Kocher, tak členka bankovní rady ECB Schnabel. Ta se navíc domnívá, že ekonomika se zotavuje, mezera výstupu se uzavírá, a navíc očekává výrazný fiskální impuls z Německa.