Ani největší propad cen uhlí za posledních sedm let neodrazuje indické společnosti GVK Group a Adani Enterprises od plánů na otevření uhelných ložisek v australské pánvi Galilee, do nichž hodlají investovat 21 mld. USD. Pokles cen a rostoucí náklady ostatní těžaře tlačí k odkládání investičních rozhodnutí. Indie, jejíž domácí těžba nestačí uspokojit nenasytnou poptávku přetížených elektráren, alternativní zdroje uhlí zoufale potřebuje.
Od začátku roku kotace energetického uhlí v australském Newcastlu klesly o 4,4 % na 86,65 USD za tunu. Za celý loňský rok propadly o 19 %, což bylo nejvíc od roku 2005. Podle odhadů společnosti CIMB Group Holdings je nyní 15 % australské produkce dobýváno se ztrátou, jelikož náklady dosahují až 90 USD za tunu. Průměr prognóz několika bankovních analytiků udává, že ceny by se v roce 2015 měly stabilizovat kolem 100 USD za tunu.
GVK hodlá letos sehnat prostředky na důl Alpha v Queenslandu, přičemž první dodávky by do Indie měly dorazit v roce 2017. Adani by měla zanedlouho začít budovat důl Carmichael, jenž by měl být uveden do provozu v roce 2016. Obě firmy sází na silnou asijskou poptávku, která by do roku 2018 měla vzrůst o 28 %.
„GVK a Adani dosáhly bodu, ze kterého není návratu,“ tvrdí Debasish Mishra z Deloitte Touche Tohmatsu India. Adani je největším indickým importérem energetického uhlí. GVK Group je součástí konglomerátu GV Krishna Reddy. Obě jsou zatím v nejpokročilejší fázi plánování důlních projektů, jejichž hodnota by se po připojení dalších firem mohla vyšplhat na 32 mld. USD.
Pánev Galilee by se s rozlohou 247 000 km2 a odhadovanými zásobami 14 mld. tun mohla stát největším produkčním centrem Queenslandu. Pět navrhovaných dolů by mohlo na trh dodat 200 mil. tun ročně. Uhelné společnosti, které už v Queenslandu působí, v roce 2011 vytěžily 237 mil. tun termálního a koksovatelného uhlí.
GVK hodlá pánev spojit s oceánem pomocí plánované 500km dlouhé železnice do přístavu Abbot Point, kde bude vystaven exportní terminál o roční kapacitě 60 mil. tun. Jen několik měsíců po dolu Alpha by se měl rozjet důl Kevin´s Corner. Obě ložiska by ročně měla poskytnout 62 mil. tun uhlí. Celková investice do jejich rozvoje a stavby železnice a přístavní infrastruktury by se měla vyšplhat na 11 mld. USD. Další projekty v Galilee plánují společnosti Waratah Coal a Bandanna Energy.
„Aby světla dál svítila, bude se muset dál těžit,“ tvrdí o uhlí Pal Mulder z australské pobočky GVK. Připomíná, že tepelné elektrárny tvoří základ energetiky v Číně, Indii, Jižní Koreji i Japonsku.
Podle indické státní Plánovací komise by poptávka po uhlí v Indii měla do čtyř let vzrůst o solidních 41 % na 981 mil. tun ročně, přičemž místní doly by měly produkci zvýšit pouze o 28 % na 715 mil. tun ročně. V zemi, která z uhlí vyrábí 57 % své elektřiny, by do března 2017 měly být instalovány nové kapacity o výkonu 118 GW, což odpovídá zhruba 60 českým Temelínům. Za posledních pět let indické utility postavily nové energetické bloky o výkonu 55 GW, nejvíc v historii. Země nyní disponuje celkem 211 GW instalovaného výkonu.
Výpadky proudu jsou v Indii v posledních letech na denním pořádku, zejména kvůli nedostatečné výrobní kapacitě a katastrofickému stavu přenosové soustavy. Loni v létě se město Dillí a další oblasti na severu země se 370 miliony obyvatel ocitly na osm hodin bez elektřiny. Postižené oblasti zachvátil dopravní chaos. Tisíce pasažérů se nedostaly do zaměstnání. Den nato zemi postihl druhý mohutný výpadek elektřiny, který zanechal bez proudu na 600 milionů lidí.
Australské úřady odhadují, že asijské dovozy uhlí do roku 2018 vzrostou ze současných 665 mil. tun na 824 mil. tun. Export do Číny by měl vzrůst o 22 %, zatímco u Indie by mělo dojit k 83% nárůstu na 185 mil. tun ročně. Pro nejšpinavější palivo hovoří několik faktorů: cena, spolehlivost a technologická nenáročnost.
Řada jiných těžařů, včetně , , Baar či , odkládá plány na expanzi kapacit nebo omezuje stávající produkci a propouští. Podle banky Macquarie nad rozvojem pánve Galilee visí velké otazníky. Projekty prý budou potřebovat investory s velkými finančními zdroji, kteří se nemusí ohlížet na aktuální stav světové ekonomiky. Zástupci GVK tvrdí, že budou moci těžit s náklady 55 USD za tunu.
(Zdroje: Bloomberg, Reuters)