Maďaři dostali tento měsíc do schránek letáky, kde se mohli dočíst, že ekonomice se daří, ať už si zahraniční kritici myslí, co chtějí. Letáky ozdobené národní vlajkou a financované vládou oslavují kroky konzervativní vlády premiéra Viktora Orbána. "Maďarsko je na tom lépe," stojí na letácích. Někteří analytici se však ptají, jaká bude cena tohoto úspěchu, napsala agentura Reuters.
Dvě události skutečně podporují tvrzení na letáku a ospravedlňují Orbánovo odmítnutí přísných úsporných opatření. První z nich je zpráva statistického úřadu, který oznámil, že ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 procenta. Maďarsko se tak dostalo z druhé recese za posledních několik let.
Druhá událost, která završila Orbánův nejlepší měsíc od roku 2010, kdy se ujal funkce, přišla tento týden. Evropská komise ve středu ukončila disciplinární řízení s Maďarskem kvůli nadměrným rozpočtovým deficitům. Pro Orbána je tento vývoj politickým triumfem a zadostiučiněním poté, co Brusel, Mezinárodní měnový fond a řady analytiků předpovídaly, že jeho výstřední politika zemi zruinuje.
Jsou tu však i další zprávy. Meziročně ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,9 procenta a mnozí ekonomové se domnívají, že Orbánova politika může Maďarsko poslat do období velmi pomalého růstu. Důvodem je to, že ze země odehnala několik zahraničních investorů, jejichž peníze Maďarsko potřebuje k financování silnějšího oživení.
Hlavním bodem "Orbánomiky", jak se politice Orbána někdy říká, je převod peněz ze soukromého sektoru spotřebitelům a veřejnému sektoru v naději, že se tím sníží rozpočtový deficit a docílí se ekonomického růstu. Mimo jiné Orbán donutil energetické společnosti snížit ceny energií, zdanil banky, fakticky znárodnil soukromé penzijní fondy a zavedl "krizovou daň", kterou musely zaplatit telekomunikační, energetické a maloobchodní společnosti, tedy sektory, ve kterých jsou silnými hráči zahraniční firmy. Přínos těchto kroků je však podle analytiků pouze krátkodobý.
Podle mnoha ekonomů je také zatím příliš brzy na prohlášení, že maďarská ekonomika oživuje. Nicméně vývoz roste díky automobilovému průmyslu, který je jedním z mála, na který nedolehly Orbánovy daně. Zemědělci pak letos čekají lepší úrodu, což by mohlo také růst podpořit. A nařízené snížení cen energií způsobilo, že lidem zůstalo v peněženkách více peněz, inflace je nízká a důvěra spotřebitelů roste.
Nejzranitelnější Maďarsko nyní zůstává v oblasti státního dluhu. Ten se pohybuje kolem 80 procent hrubého domácího produktu a je nejvyšší ze zemí střední Evropy. Stále je však menší, než má mnoho zemí západní Evropy.
Někteří lidé v Maďarsku prohlašují, že je čas na to zhodnotit, kdo má nejlepší přístup. Zda Orbán, nebo zákonodárci v Bruselu a MMF, kteří již dlouho Orbánovu politiku kritizují.
"Pokud se podíváte na země jižní Evropy, které provedly učebnicové ortodoxní úspory, jsou nyní ve spirále recese," uvedl analytik Takarékbank Gergely Suppan. "Takže ve srovnání s tím jsme z toho vyvázli mnohem lépe."
Dlouhodobý ekonomický výhled je však méně růžový kvůli dopadu Orbánovy politiky na investiční klima v zemi. Vláda se nyní snaží ujistit podnikatele, že nezavede žádná další drastická opatření, ale bude to trvat ještě chvíli, než se jí podaří obnovit důvěru investorů. Podle březnové zprávy MMF investice v Maďarsku klesly na nejnižší hodnotou za deset let.
Centrální banka tento týden uvedla, že přímé zahraniční investice v zemi se za loňský rok více než zdvojnásobily na 10,46 miliardy eur (269,2 miliardy Kč). Růst však způsobily převážně finanční toky a rekapitalizace místních poboček zahraničních bank. Bez těchto peněz investice činily pouze 3,5 miliardy eur.