Aktualizováno V Rakousku stoupá napětí kolem způsobu řešení padlé banky Hypo Alpe Adria. Jde o účast a dalších bank na krytí celkových závazků, odhadovaných na až třetinu rakouského HDP a v každé z variant o největší bankovní pád v Rakousku od úvodu finanční krize, dopad do růstu státního zadlužení a možnou hrozbu pro rating. O pověst rakouského finančního sektoru a celé země.
Rakousko musí do konce června odpovědět Evropské komisi, jakým způsobem vyřeší znárodněnou banku Hypo Alpe Adria (HAA), které zatím musela finančně pomoci v rozsahu 2,2 miliardy eur. Eurokomisař Almunia v březnu Rakousku vzkázal, že dosavadní restrukturalizace banky nebyla dostatečná k ospravedlnění této pomoci a země dostala čas do konce června k vyřešení budoucnosti, či spíše způsobu uzavření banky a pokrytí jejích závazků. Jinak EK hrozí verdiktem o okamžitém splacení pomoci. Kroky k nacionalizaci potkaly také ústavy Kommunalkredit Austria AG, Oesterreichische Volksbanken AG či KA Finanz AG.
Tým vedený bývalým centrálním bankéřem Klausem Liebscherem musí dopracovat plán, ve kterém hlavní roli hrají nemovitostní úvěry a kolaterál vůči špatnému dluhu v rozsahu 11,7 miliardy eur. Rakousko se snaží odvrátit zejména variantu nuceného rychlého prodeje banky, což by vyvolalo otevřenou insolvenci banky a aktivaci garancí v rozsahu 16 miliard eur. Chce pozvolné prodeje profitabilních částí a pak vyřešení zbytku. „Hlavním cílem je řešení silné ekonomicky a prioritně v zájmu rakouského daňového poplatníka,“ uvedl Liebscher. „Máme více možností: s či bez bankovní licence, s či bez účasti privátního sektoru. Hodnotíme je,“ dodal.
Rakousko loni ztratilo nejvyšší „AAA“ rating od Standard & Poor’s a obdrželo negativní výhled ratingu od Moody’s právě kvůli bankovnímu sektoru. Dluh země dosahoval k loňsku 227,4 mld. eur, 73 % HDP a tedy byl pod průměrem EU. U Rakouska jsou ale důležité podmíněné závazky (například garance), dosud směrované do železnic a nemovitostí a také právě do bankovního sektoru. „Závazky tohoto typu, vyplývající z našich zátěžových testů bank, u kterých předpokládáme, že by je Rakousko muselo platit, dosahují zhruba 30 % HDP,“ uvádí Alois Strasser, analytik S&P pro Rakousko. U Malty, Kypru, Irska či Portugalska tuto úroveň přesahují. Vlastní kalkulace HAA pak ukazují, že banka by jen letos potřebovala dalších 2,5 miliardy eur, což by jistě vyhnalo rakouský rozpočtový schodek nad 3 % HDP. Ratingové agentury v takovém případě připustily dopad na rating.
Mnohem šetrnější variantou k rakouským státním financím a rozložení dopadu do dluhu a zprostředkovaně rozpočtového schodku je založení špatné banky. Ta by umožnila umořování závazků po dobu 10 či 15 let a byla modelována po vzoru německé FMS Wertmanagement AoeR či irské National Asset Management Agency (NAMA). Co do způsobu řešení HAA je pod tlakem zejména rakouský kancléř Werner Faymann a jeho koaliční vláda. EU tlačí na uzavření HAA a tedy nejvyšší z možných nákladů v situaci, kdy rakouské politiky 29. září čekají parlamentní volby. Proti variantě špatné banky nicméně stojí například ministryně financí Maria Fekterová a nejen to její konzervativce v podzimních volbách staví proti sociálním demokratům Faymanna.
Moody’s se domnívá, že na okamžité uzavření banky nedojde a dojde naopak na špatnou banku. Zde ale hrozí tlak na , , a další banky, aby se na jejím financování podílely. Šéf Treichl opakovaně uvedl, že „Erste dosud o pomoc v tomto směru požádána nebyla a opravdu doufá, že se tak nestane“. Podle Treichla již nyní Rakousku platí nejvyšší bankovní daň a touto cestou jednak spolufinancuje záchranu svých rivalů a jednak přispívá již dosti k finanční stabilitě (rakouského bankovního sektoru) a nehodlá přispívat více. Rakouský kancléř Werner Faymann totiž prohlásil, že národní daň, uvalená na banky, by měla být dále navýšena právě proto, aby ostatní banky pomohly profinancovat padlou a znárodněnou Hypo Alpe Adria.
Ostrý byl také šéf rakouské a rakouské bankovní asociace v jedné osobě Cernko. „Zavalení rakouských bank ještě vyšší než nyní již tak vysokou bankovní daní kvůli Hypo poškodí rakouskou ekonomiku, pokřiví přirozené konkurenční vztahy mezi bankami a dopadne na subjekty, které s potížemi Hypo nemají nic společného,“ reagoval nedávno šéf Bank Austria Cernko. „Jestli kdokoli strčí nos do kasina a prohraje tam veškerý svůj majetek, nemůže pak očekávat, že to za něj sousedé zatáhnou,“ reagoval pro rakouskou ORF šéf rakouské bankovní asociace.
(Zdroj: Bloomberg, Standard, ORF, , , ÖNB)