Po vlně znárodňování a nerostného nacionalismu se argentinská vláda snaží do energetiky nalákat zoufale potřebný zahraniční kapitál. Těžařům ochotným v zemi investovat alespoň 1 mld. USD v průběhu 5 let nabízí možnost exportovat 20 % vytěžené ropy a plynu bezcelně.
Dekret obsahující nové podmínky v přísně regulovaném těžařském sektoru byl vydán krátce před očekávaným ohlášením vzniku společného podniku mezi znárodněným ropným šampionem YPF a koncernem . Americko-argentinský tandem hodlá prozkoumat a otevřít bohatá ložiska v břidlicové formaci Vaca Muerta.
by měl do podniku přispět částkou 1,5 mld. USD a i když další podrobnosti nejsou známy, analytici tvrdí, že nové investiční pobídky by mohly odpovídat výhodám, které chce Argentina poskytnout americkému partnerovi.
Vláda tvrdí, že pobídkový režim má zemi pomoci dosáhnout energetické soběstačnosti. Jelikož domácí těžba po letech zanedbávání investic klesá, musí Argentina věnovat stále víc devizových rezerv na nákladný import surovin ze zahraničí. Podle posledních odhadů letos na dovoz energetických komodit padne 13 mld. USD, příští rok by to mělo být 16 mld. USD.
Někteří pozorovatelé o přitažlivosti pobídek pochybují, hlavně kvůli nulové reputaci vlády. „Nemyslím si, že budou stačit na to, aby to rozptýlilo nedůvěru,“ tvrdí bývalý argentinský ministr energetiky Emilio Apud. Připouští, že podle dekretu by po pěti letech od započetí investice mohly být suroviny vyváženy bez daně, avšak pouze tehdy, pokud nebudou potřebné doma. V takovém případě budou ušlé zisky z exportu kompenzovány přes zvláštní mechanismus, avšak vypláceny budou v pesech, bez ohledu na inflaci a budou směnitelné za oficiální kurz, který je dvakrát nižší než skutečný kurz na černém trhu.
Argentina disponuje rozsáhlými zásobami plynu a ropy v břidlicových formacích, avšak snahy o jejich využití podkopává nespolehlivá a neustále se měnící politika vlády, setrvale vysoká inflace (zhruba 24 %) a nedůvěryhodná statistická data z ekonomiky. „Důležité je, že vláda není schopná investovat potřebné sumy. Je to podle mě zoufalý krok a nebude fungovat,“ tvrdí nejmenovaný expert z oboru.
Spolupráci s Chevronem se vláda snaží využít jako důkazu, že velké mezinárodní koncerny se zkušeností těžby z břidlic Argentině důvěřují. YPF, kterou donedávna vlastnil španělský ropný gigant , by chtěla podobná partnerství uzavřít s dalšími velkými těžaři.
Argentinská vláda se k vyvlastnění 51 % akcií YPF rozhodla loni v dubnu. Španělskou matku obvinila z toho, že dostatečně neinvestovala do produkce YPF, což v důsledku vedlo k vyšším účtům za dovezenou energii. Od znárodnění vypracoval management YPF pod vedením respektovaného profesionála Miguela Galuccia pětiletý plán investic v celkové hodnotě 37,2 mld. USD.
Před nedávnem se společnosti podařilo zastavit pokles produkce. Ta v květnu meziročně vzrostla o 1,8 % v případě ropy a o 0,8 % u plynu. Předtím klesla v průměru o 7 % za 10 let. Zdroje z odvětví tvrdí, že problémy nemá ani tak YPF, jako spíš další těžaři v zemi.
na konci června odmítl nabídku Argentiny na odškodné v objemu 5 mld. USD za vyvlastnění YPF s tím, že částka neodpovídá ztrátě ze znárodnění. dříve uvedl, že hodlá po Argentině požadovat odškodnění přes 10 mld. USD. Spor u Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID) při Světové bance se však může vléct dlouhá léta a Argentina může jeho výsledek ignorovat. Minulé pokuty, o nichž rozhodl ICSID, Argentina ignoruje a mezinárodní tlak na ni je ztížený, protože po státním bankrotu před deseti lety je izolovaná od mezinárodních trhů.
Španělsko spolu s EU proti Argentině zavedlo odvetné kroky. Nejprve omezilo dovoz argentinské bionafty a EU loni na konci května podala na Argentinu žalobu u Světové obchodní organizace za omezování dovozů.
(Zdroje: FT, ČTK, Bloomberg)