Po těžké havárii jaderné elektrárny Fukušima mohl být pro operátory jaderných bloků po celém světě alespoň částečnou útěchou prudký propad cen uranu. Podle francouzské státem kontrolované společnosti Areva, která je druhým největším těžařem uranové rudy, zpracovávané na palivové tyče, období nízkých cen v dohledné době skončí.
Jaderné energetiky by měly zvýšit objednávky uranu do roku 2015, jinak si budou muset za základní surovinu připlatit, tvrdí Olivier Wantz, šéf důlní divize Arevy, s odkazem na nově spouštěné bloky v Číně, Indii a jinde a také na plánovaný restart odstavených bloků v Japonsku. „Pro kupce by bylo moudré rozhodnout se nejpozději do roku 2015,“ prohlásil Wantz v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Podle všeho je teď pro nákupy nejvhodnější doba. Kotace uranu se v srpnu svezly na sedmileté minimum. I po dvou a půl letech na ně doléhají události, při nichž zemětřesení a následná vlna tsunami vyřadily z provozu fukušimské jaderné bloky a poté bezpečnostní systémy starající se o jejich nouzové chlazení. Výsledkem byla série explozí v průběhu čtyř dní, která zdemolovala tři reaktory a s níž se vlastní a úřady nemohou vypořádat dodnes. Na mezinárodní stupnici INES byla ohodnocena nejvyšší známkou 7, což znamená velmi těžkou jadernou havárii.
V návaznosti na katastrofu několik evropských vlád v čele s Německem ohlásilo odklon od jaderné energetiky. Plány na stavbu jaderných kapacit byly například zrušeny v Itálii, kde je zdrcující většinou (94 %) odmítli voliči v referendu, konaném v červnu 2011. Několik zakázek předtím v zemi získala právě Areva. V rozvíjejících se ekonomikách, které potřebují budovat kapacity na pokrytí rychle rostoucí spotřeby elektřiny, však výstavba nových jednotek pokračuje.
„Všechny nové jaderné elektrárny v následujících letech výrazně podpoří poptávku, i když vezmeme v úvahu odstavování německých bloků a další možné uzavírání,“ myslí si Wantz. Dodává, že zatímco teď se ceny stabilizují, v příštím roce by se už mohly vydat výš.
Podle World Nuclear Association (WNA) by globální poptávka po uranu měla do roku 2023 vzrůst o 48 %. Ve výstavbě je nyní 68 reaktorů, z toho 28 v Číně, 10 v Rusku, sedm v Indii a pět v Jižní Koreji. Po celém světě funguje kolem 435 bloků o kombinovaném výkonu přes 370 GW, které dohromady spotřebovávají kolem 78 tisíc tun uranového koncentrátu ročně.
Po fukušimské havárii Japonsko odstavilo 50 zbylých reaktorů a nyní v zemi nefunguje žádný. Německo se rozhodlo trvale vypnout osm bloků a zbylých devět z provozu vyřadit do roku 2022. Spotová cena uranu, která se během nafukování bubliny v roce 2007 vyšplhala až na 138 USD za libru (0,45 kg), před dvěma měsíci sestoupila na 34,5 USD. Podle údajů Metal Bulletinu se nyní pohybuje kolem 35,5 USD.
Tato úroveň podle Wantze z Arevy neodráží dlouhodobý trend, což potvrzuje fakt, že ceny dlouhodobých kontraktů leží výš. Uranu by navíc měl pomoci konec platnosti rusko-americké dohody o zpracování štěpného materiálu z jaderných hlavic. Podle WNA se z vysoce obohaceného zbrojního uranu ročně vyrábělo 9720 tun jeho zředěné oxidové formy, známé pod značkou U3O8. Na celkových potřebách globální jaderné energetiky se tento materiál podílel z 13 %.
Akcie Arevy od fukušimské havárie odepsaly 61 %, což srazilo její tržní kapitalizaci na 5,4 mld. euro. Kanadský konkurent , světová trojka v těžbě uranu, ztratil polovinu tržní hodnoty. Největším těžařem je kazašským státem kontrolovaný Kazatomprom.
Areva musela kvůli propadu cen uranu a zpoždění při průzkumu a otvíraní nových ložisek z hodnoty svého důlního byznysu odepsat 1,62 mld. euro. Největší chyby se dopustila při koupi kanadského těžaře UraMin, kterého získala za 2,5 mld. euro na vrcholu nákupní horečky v roce 2007. Loni společnost kvůli oddlužení prodala majetek za 1,2 mld. euro. Nyní prý o dalších odpisech či prodeji podílu v důlní divizi, jejíž EBITDA se v 1H13 vyšplhal na 315 mil. euro, neuvažuje. Zmíněný výsledek se na celkovém EBITDA Arevy podílel ze dvou třetin.
Areva není pohybům na spotových trzích tak extrémně vystavena, jelikož většinu dodávek realizuje přes dlouhodobé kontrakty. Loni třetinu z celkové produkce 9700 tun uranového koncentrátu dobyla v dolech v Kazachstánu a další třetinu v dole Somair v Nigeru. Nové těžební kapacity buduje v Kanadě v lokalitě Cigar Lake ve spolupráci se společností . Celkový roční výstup dolu by měl po rozšíření do několika let vystoupat na 6900 tun. Areva také spolu s japonskou Mitsubishi zvažuje otevření ložisek v Mongolsku. Velký důl chystá do roku 2017 v Botswaně otevřít i australský těžař A-Cap Resources.
(Zdroje: Bloomberg, WNA, Mining.com)