Když Angela Merkelová na počátku tohoto roku navštívila Řecko, byla kvůli rozhořčení z požadovaných úsporných opatření a údajné německé dominance zobrazována v nacistické uniformě. Na Kypru byly protesty proti podmínkám pomoci doprovázeny zobrazováním hvězd EU kolem hákového kříže. V celé jižní Evropě je nesouhlas s politikou prosazovanou Německem sklouben s používáním symbolů z doby nacismu.
V době krize se na vývoj často díváme prostřednictvím historické perspektivy, což v tomto případě znamená německou vojenskou agresi a válečné zločiny. Je možné, že podobné uvažování ovlivňuje chování spotřebitelů? Při hledání odpovědi na zmíněnou otázku jsme se zaměřili na řecký trh s automobily. Na něm je patrné, že v dobách politických sporů klesá tržní podíl německých značek. Platí to zejména o oblastech, kde německá armáda během druhé světové války prováděla největší masakry. Měřítkem pro konflikt byl pro nás počet článků na téma politických sporů v deníku Kathimerini.
Němci se při popravách spojených s partyzánskými útoky řídili pravidlem „padesát civilistů za jednoho německého vojáka a sto za vyšší šarže“. Jeho uplatňování ale nebylo systematické, v některých oblastech byly tresty mírnější, častěji ovšem docházelo k vyhlazování celé populace v blízkosti místa, kde se partyzánský útok odehrál. Cílem Němců nebylo potrestat viníky, ale zamezit tomu, aby lidé s partyzány spolupracovali. Ke konci války se intenzita partyzánských útoků zvyšovala a Němci vypalovali vesnice po celém Řecku.
Když se dnes podíváme na vývoj prodejů automobilů v jednotlivých regionech Řecka po krizi, uvidíme velké rozdíly. Ty oblasti, které německými masakry trpěly nejvíce, vykazují po každém sporu mezi Německem a Řeckem prudký propad tržního podílu německých automobilek. Navíc je patrné, že nedochází k rychlému obratu směrem k původnímu stavu a spotřebitelé se namísto německých aut zaměřili na auta jiných automobilek. Tam, kde německý útlak nebyl tak velký, není změna v tržním podílu téměř patrná. Bojkot je jedním z nejpoužívanějších politických nástrojů, vybízení k němu se ale obvykle míjí účinkem. Spotřebitelé mají své preference a pokud by se měli odchýlit od svého ideálního spotřebního koše, neslo by to sebou určité náklady. Zároveň se ale zdá, že trpké vzpomínky stále ovlivňují chování spotřebitelů při nákupech takového zboží, jako jsou německá auta.
Uvedené je výtahem z „Massacre memories: German car sales and the EZ? Crisis in Greece“, autory jsou Vasiliki Fouka a Hans-Joachim Voth.
(Zdroj: VOX)