Jsou nejzadluženější na světě, mají dlouhé zimy a dlouhé noci a dožívají se nižšího věku než někteří obyvatelé Středomoří. Nicméně jsou Dánové již dlouho a podle několika po sobě následujících průzkumů nejšťastnějším národem na světě, píše agentura AFP.
Proč? Imigranti v Dánsku na jedné straně obdivují dánské rovnostářství a na druhé straně kritizují jeho obyvatele, které je příliš snadné uspokojit. "Můžete se stát vysokým politikem nebo ředitelem, i když jste docela obyčejný člověk," říká Josephine Höghová z Filipín, která přišla do této skandinávské země před 40 lety.
Dánsko se poprvé stalo nejšťastnější zemí v průzkumu Evropské unie v roce 1973. Téhož roku se ocitlo na prvním místě ve výroční zprávě OSN o štěstí ve světě, ačkoli se v té době obtížně dostávalo z nejhorší ekonomické krize od druhé světové války a jeho levicová vláda zavedla vysoce úsporná rozpočtová opatření.
"Jednou z věcí, která činí Dány šťastnými, je sociální zabezpečení," tvrdí ředitel velmi seriózního dánského Institutu pro výzkum štěstí Meik Wiking. "Ztratíte-li zaměstnání, dostanete podporu, onemocníte-li, můžete jít do nemocnice, a tak dále," dodává.
V Dánsku se sice platí nejvíce daní ve světě, ale daňoví poplatníci mohou využívat velmi štědrého sociálního systému, jak jsou subvencované školky nebo podpora v nezaměstnanosti, která jim zaručuje 80 procent jejich mzdy po dobu dvou let, ztratí-li zaměstnání. Vysoká úroveň důvěry, která vládne mezi lidmi, odráží důvěru v politiky a nízkou míru korupce. To rovněž vysvětluje, proč jsou Dánové tak spokojeni, uvádí Wiking.
V zemi je velký počet klubů a různých sdružení, kam může vstoupit každý, bez ohledu na to, do jaké společenské kategorie patří. V šachovém klubu může ředitel hrát s pokladní, aniž by se tomu někdo podivoval.
Další důvody spokojenosti pramení i z historie země. Dánsko bylo evropskou velmocí v období mezi 13. a 17. stoletím. Dnes však jsou jeho malá rozloha a omezený vliv důsledkem nuceného odstupování území, kapitulací a prohraných bitev v následujících 400 letech. "V posledních dvou stoletích nic nezískali, jen ztráceli, a tak se naučili vážit si toho, co jim zbylo," vysvětluje Michael Booth, autor knihy Téměř dokonalí lidé.
Dánové rovněž mají schopnost nepřipouštět si pravdy, které je zraňují. "Zadluženost domácností je nejvyšší ve světě, ale Dány to nijak neznepokojuje," soudí Booth.
Jen málo věcí s nimi pohne. Dánové umějí odpouštět veřejným činitelům jejich přehmaty. Byl to případ premiéra Anderse Fogha Rasmussena, který je zavlekl do dvou krutých válek, v Afghánistánu a v Iráku. Zruinoval ekonomiku, přesto o něm není slyšet špatného slova, podotýká Booth.
Dánové mají také hodně volného času. Podle dánského výzkumného ústavu Rockwool Fonden je zde průměrná týdenní pracovní doba jen 33 hodin.
Booth jako vystěhovalec z Velké Británie nejprve reptal na daně, počasí a nesnáze těch, kdo mají ambice a úspěch. Avšak od té doby, co se stal otcem, si nedokáže představit, že by žil jinde. "Dánsko je nepochybně tou nejlepší zemí, když chcete mít děti. Tady se pro rodinu dělá všechno," zdůrazňuje.