Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) je připravena získat další podíly v "osiřelých" bankách v zemích střední a východní Evropy. Objevují se totiž náznaky, že jejich mateřské společnosti ze západních zemí je opouštějí čím dál rychleji. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl hlavní ekonom EBRD Erik Berglof.
Banky z eurozóny se již nějakou dobu snaží vylepšit si finanční rozvahu před prověrkou jejich aktiv ze strany Evropské centrální banky (ECB). Odchod velkých bankovních společností z regionu ale zvyšuje obavy ohledně toho, jaký dopad by takový krok mohl mít na stabilitu ekonomik dotčených zemí.
Berglof řekl, že EBRD pozoruje náznaky, podle kterých proces oddlužování, který provádí západní banky, v současnosti nabírá na rychlosti. Nebezpečí podle něj hrozí obzvláště bankám v Maďarsku a ve Slovinku. K dalším případům opouštění trhu podle něj pravděpodobně dojde i v Pobaltí, i když to je už blízko bodu obratu.
"Do budoucna zde bude větší důraz na akciové podíly," řekl Berglof. "Dost velké množství dceřiných společností (velkých bank) osiřelo, budou potřebovat nové majitele, může tu pro nás být role, abychom zasáhli."
EBRD je mezinárodní bankou, která byla ustavena na pomoc bývalým komunistickým zemím při přechodu k tržnímu hospodářství. Působí ve střední a východní Evropě, expandovala také do severní Afriky a na Blízký východ. Zaměřuje se hlavně na investice v soukromém sektoru. Podíly v některých finančních institucích EBRD získala už dříve, aby regionu pomohla vyrovnat se s dopady úvěrové krize v eurozóně.
Podle Berglofa jsou nejvíce zranitelné země, kde je velké množství ztrátových úvěrů. Analytici v této souvislosti poukazují na balkánské země jako je Albánie, ale také na Bulharsko či Slovinsko.
Berglof řekl, že obavy ohledně Slovinska se poněkud snížily, protože země v prosinci zahájila operaci na záchranu svých zadlužených bank. Berglof si ale nemyslí, že země je "z toho úplně venku". "Značný počet bank bude třeba zavřít nebo sloučit," dodal.
Dalším faktorem, který zrychluje tempo odchodu západních bank, je také omezení podpůrné měnové politiky v USA, které tamní centrální banka (Fed) oznámila v prosinci.
Odchod velkých zahraničních bank lze čekat například v Maďarsku. Guvernér tamní centrální banky na konci minulého roku řekl, že v příštích šesti až 18 měsících by z maďarského trhu mohly odejít čtyři z osmi velkých zahraničních bank.