Budoucnost realitní skupiny , která před nástupem ekonomické krize patřila ve střední Evropě k lídrům, je nejistá. Největší, takřka třetinový vlastník skupiny, podnikatel Radovan Vítek, totiž v dnešním rozhovoru pro ČTK naznačil, že jedním z možných řešení předluženého Orka je i jeho likvidace. Manažeři Vítkovy skupiny CPI po ovládnutí vedení Orka objevili v jejím hospodaření několik komplikovaných ustanovení, které hodnotu společnosti snižují o další desítky milionů eur. Akcie Orco na pražské burze zareagovaly pádem do 7% ztráty k 50,15 Kč.
"Management společnosti se zabarikádoval pomocí takzvaných otrávených pilulek v podobě zlatých padáků splatných v případě převzetí kontroly. Generálnímu řediteli Jeanu-Francoisovi Ottovi by v takovém případě náleželo deset milionů eur (274,9 milionu korun), jeho dvěma zástupcům pak každému po třech milionech eur (82,47 milionu korun)," prozradil Vítek první z komplikací, která brání ovládnutí celé skupiny.
Není to prý však jediná překážka. Druhou jsou takzvané warranty (cenné papíry s opcí - pozn. ČTK) vydané nejspíš v roce 2007. I u nich speciální klauzule COCCA (Change of Control Compensation Amount) nařizuje v případě změny kontroly nad celou skupinou vyplacení náhrady. Pokud by k převzetí došlo nyní, muselo by podle Vítka zaplatit celkem 23 až 24 milionů eur 632,27 až 659,76 milionu korun). Tyto warranty mají navíc prodlouženou platnost až do roku 2019.
"Nášlapná mina, kterou by musela společnost zaplatit, tak dosahuje 40 milionů eur. Na rozdíl od dluhopisů za 73 milionů eur (dvě miliardy korun), o těchto dodatečných závazcích zatím nikde neúčtuje," podotkl Vítek, podle nějž by tak tyto peníze museli zaplatit všichni akcionáři Orka. I proto podnikatel s převzetím celé skupiny příliš nespěchá. Pokud by totiž navýšil svůj podíl nad jednu třetinu, spustilo by to povinnou nabídku na odkup podílů ostatních akcionářů. V současné ceně akcií, která se dostala dokonce pod svou nominální hodnotu, však výše uvedené náklady zahrnuty nejsou.
Vítkovi právníci a ekonomové nyní hledají možnosti, jak se těmto závazkům vyhnout. Dohoda se stávajícím managementem přitom příliš možná není, zakladatel skupiny Ott totiž drží jen zhruba polovinu warrantů, zbytek už dříve rozprodal a jejich současní držitelé nejsou známi. Podle Vítka je tak jednou z uvažovaných možností problém takzvaně vysedět až do roku 2019, kdy platnost těchto warrantů a s ní i povinnost vyplácet peníze končí.
Tolik času však předlužené nemá. Už dříve Vítek zveřejnil, že celkový dluh Orka u bank přesahuje 600 milionů eur (16,5 miliardy korun) s rozsáhlou měrou selhání. Jen hotely, které skupina vlastní, musí v polovině letošního roku splatit úvěr 75 milionů eur (2,06 miliardy korun). Téměř stejnou částku nesou dluhopisy s úrokem deset procent splatné v roce 2015. Desítky milionů eur spolkly loni také opravné položky na vlajkový projekt Orka "Zlota 44". Navíc další garance v Maďarsku se nyní pohybují už v miliardách korun.
Nedostatek peněz však není jediným problémem skupiny. "S Orkem nechce nikdo spolupracovat, je to skoro jako sprosté slovo. Investoři, partneři i banky se snaží o exit. Stanovit reálnou hodnotu aktiv, je proto velmi složité," poznamenal zástupce generálního ředitele Vítkovy skupiny CPI Martin Němeček, který má dění kolem Orka na starost.
Podle Němečka je ve hře také postupný rozprodej posledních aktiv skupiny, třeba i oproti splátce dluhu, a poté její likvidace. Čekání na další vývoj však nahrává spíše Vítkovi. Jeho skupina má totiž dostatek prostředků a času na to, aby získala kvalitní aktiva Orka aniž by se musela zabývat těmi problémovými.
Vítek fakticky ovládl celou skupinu Orko na začátku letošního ledna, kdy valná hromada schválila jeho návrh na vytěsnění zástupců fondů Kingstown a Alchemy z představenstva Orka. Další ránu svým soupeřům o vliv v Orku zasadil tento týden, kdy lucemburský soud povolil Vítkovi převzít třetinu Germany, která je nejvýdělečnější částí celé skupiny. Představenstvo německé společnosti už na konci loňského listopadu rozhodlo o navýšení základního kapitálu o sto milionů eur (2,75 miliardy korun). Vítkova firma Tandis poté upsala 114,6 milionu akcií v ceně 0,47 eura za kus. To však na žádost akcionářů skupiny a amerických firem Kingstom a Alchemy, lucemburský soud před časem zablokoval. Obě americké společnosti se s Vítkem přou o rozložení sil v Orku.
Vítek se skrze společnosti Gamala a Crestline stal dominantním akcionářem skupiny se zhruba 30 procenty akcií. Dalších 12,5 procenta ovládá skupina Kingstown, 10,5 procenta fondy Alchemy a zhruba devět procent generální ředitel skupiny Jean-Francois Ott. Tito čtyři akcionáři dohromady ovládají takřka 74 procent akcií skupiny.
Developerská skupina podniká především v Praze, Berlíně, Varšavě a Budapešti. V české metropoli patří mezi hlavní chystané projekty firmy zástavba území kolem bývalého nádraží v Bubnech. Property Group předloni hospodařilo s čistou ztrátou 40 milionů eur. Loni během prvních devíti měsících prohloubilo provozní ztrátu na zhruba 106 milionů eur. Proti předloňsku to je skoro devítinásobek. Čistá ztráta Orka se během prvních třech čtvrtletí loňského roku zvýšila na 146 milionů eur. je ve ztrátě druhým rokem v řadě, přestože v roce 2012 zvýšilo tržby o 65 procent na 260 milionů eur.