Průnik do jihovýchodní Asie před dvěma desetiletími se pojišťovně bohatě vyplatil. Nyní se britská jednička v oboru podle tržní kapitalizace pokouší s životním pojištěním dobýt Afriku. A není sama. Vyhlídky jsou přinejmenším lákavé. Subsaharskou část černého kontinentu, která nyní čítá zhruba miliardu lidí, čeká do roku 2040 zdvojnásobení populace.
Na konci loňského roku pohltila africkou pojišťovnu Express Life of Ghana, což měřeno finančně vypadalo, jako když medvěd slupne malinu. Britský gigant vykazuje provozní zisk přes 2,5 mld. GBP ročně a za ghanskou akvizici zaplatil pár desítek milionů. Za několik let by se však transakce ve zpětném pohledu mohla ukázat klíčová. Výkonný ředitel Tidjane Thiam Africe předpovídá skvělou budoucnost. Možná v tom hraje roli i fakt, že je rodák z Pobřeží slonoviny.
Velcí hráči včetně se kontinentu dosud obloukem vyhýbali. Zaostávání sektoru za jinými částmi světa je patrné i ve srovnání s hospodářskou výkonností. Pokud pomineme relativně slušně rozvinutý trh Jihoafrické republiky (JAR), subsaharská Afrika se podle údajů zajišťovny Swiss Re na globálním předepsaném pojistném podílí pouhými 0,2 %. Ke světovému HDP přitom přispívá víc než 1 %.
Navzdory slušnému potenciálu většina firem z oboru stále postupuje obezřetně. Kontinent představuje různorodý spletenec trhů, z nichž každý má své problémy, hrozby a příležitosti. „Pokud budete Afriku považovat za jednolitý trh, neuspějete, tvrdí Philip Broadley z pojišťovací skupiny Old Mutual, která figuruje na indexu londýnské burzy FTSE 100. Základnu si vybudovala v JAR, přičemž na expanzi severním směrem má vyhrazeno 550 mil. USD.
Navzdory vysoké diverzitě existuje několik témat společných odvětví na celém kontinentu. Drsný souboj lokálních pojišťoven se postaral o to, že i bez přítomnosti velkých nadnárodních skupin se výše pojistného na mnoha trzích pohybuje nízko. Mezi bariéry vstupu do odvětví patří zejména nedokonalá infrastruktura a ošemetné regulatorní prostředí. Problémem není ani tak byrokracie, jako spíš nepřehledná či zcela chybějící legislativa.
V rozvíjejících se zemích zpravidla rychlost růstu předepsaného pojistného převyšuje hospodářský růst. V subsaharské Africe tempo expanze v obou případech vychází nastejno. Data Swiss Re ukazují, že v letech 2000-2011 předpis v segmentu neživotního pojištění rostl v průměru o 7 % ročně, v případě životních pojistek se jednalo o 7,5 %. Přes dvě třetiny vybraných peněz navíc připadalo na neživotní pojistky, což je mnohem větší podíl než v jiných zemích z kategorie emerging markets. Může za to hlavně velká poptávka energetického sektoru v zemích jako Nigérie a Angola, jež patří mezi významné těžaře ropy. Na ropné exportéry připadá polovina HDP regionu.
Segment neživotního pojištění bez započtení energetiky prozatím táhnou zákonem předepsané položky, včetně povinného ručení na velkých trzích typu Keni. Vzhledem k obrovskému počtu lidí žijících pod hranicí chudoby nebo těsně nad ní zůstává segment pojištění osob velmi nevyvinutý.
Bylo by ovšem chybou domnívat se, že se pojišťovny orientují jen na rozrůstající se řady střední třídy. Devět z deseti zákazníků Express Life of Ghana vydělává méně než 10 dolarů denně. Pětina klientely musí dokonce vystačit s méně než 2,5 dolary na den.
Manažeři zpochybňují často uváděný argument, podle něhož lidé s nízkými příjmy nepoptávají pojištění. „Když jste v takové situaci, nespíte strachy z toho, že ztratíte i to málo, co máte,“ tvrdí zástupce britské pojišťovny. Zákazníci v Ghaně platí za některé nabízené služby v přepočtu pouhých 70 centů měsíčně. Často je lze pořídit přes mobil a zahrnují zdravotní i životní pojištění, pokrytí nákladů na pohřeb nebo spořící produkty.
Výhled do budoucna shrnuje šéf africké a blízkovýchodní divize Swiss Re Frank O´Neill: „Existuje jen málo skutečně panafrických pojišťovacích společností. Do tří až pěti let se to podle mě změní.“
(Zdroje: FT, Reuters, The Mail & Guardian)