Nejtužší bitva mezi hotelovými řetězci se odehrává v Africe. Zatímco v minulých letech sváděly nadnárodní skupiny jako (0,05 GBP, -9,25%), Hilton či InterContinental boj o tržní podíl na Blízkém východě, nyní upřely pozornost na subsaharskou část černého kontinentu (všechny africké země krom severního arabského pásma: Egypt, Libye, Tunisko, Alžírsko, Maroko).
Afrika láká zahraniční velké počty návštěvníků na panenskou přírodu a dobrodružství safari již několik desetiletí. V roce 2012 se počet příjezdů turistů poprvé přehoupl přes 50 milionů a přinesl na tržbách 33 mld. USD. Světová turistická organizace při OSN prognózuje, že do roku 2020 se počty návštěvníků dostanou na 85 milionů ročně.
Pro hotely ale ještě perspektivnější zákaznickou skupinu představují domácí afričtí cestovatelé a obchodníci. Zámožní a vytížení byznysmeni pendlující mezi Lagosem, Nairobi, Johannesburgem, Luandou a dalšími komerčními metropolemi symbolizují období nevídaného hospodářského rozmachu a na místní poměry nezvyklé politické stability. Prognóza Mezinárodního měnového fondu (MMF) letos subsaharské Africe předpovídá 6% růstové tempo, což jen o 0,5 % zaostává za rozvojovou částí Asie.
„Upřímně se domnívám, že Afrika je další trhák,“ tvrdí Michael Wale, který šéfuje divizi Evropy, Afriky a Blízkého východu ve společnosti (76,25 USD, -0,47%), jíž například patří pražský Sheraton. Jedním dechem ale dodává, že uspět na novém trhu nebude jednoduché a nepůjde to rychle.
Hoteliérům nahrává skutečnost, že sektor je zatím nevyvinutý a poptávka převyšuje nabídku, což se projevuje v cenách. Podle konzultantské firmy Mercer patří angolské hlavní město Luanda spolu s čadskou metropolí Ndžamena mezi pět nejdražších destinací co do nákladů na jídlo, dopravu a ubytování. V Luandě, která se koupe v záplavě dolarů z ropného exportu do Číny, je takřka nemožné sehnat lepší pokoj pod 500 USD za noc.
Topmanažeři hotelových řetězců objíždí nejperspektivnější města a hledají vhodné kandidáty na převzetí. Vzhledem k dosud omezenému rozvoji odvětví však seznam akvizičních cílů není příliš rozsáhlý. Dobrým úlovkem se loni mohl vykázat , který za víc než 200 mil. USD koupil skupinu Protea, jež v sedmi zemích provozuje 116 hotelů. Transakce z Marriottu rázem udělala africkou jedničku podle počtu hotelů.
Mezi další potenciální cíle patří TPS Eastern Africa, jež se obchoduje na burze v Nairobi a pod značkou Serena provozuje 32 hotelů, dále Tsogo Sun Holdings, kotovaná v Johannesburgu, s více než 90 hotely a kasiny a také City Lodge Hotel Group s portfoliem 55 hotelů, jejíž akcie se také obchodují v Johannesburgu, ale jíž na kráse ubírá čistě jihoafrická působnost.
Vzhledem k omezeným nákupním možnostem bude muset další expanze přijít z vlastních zdrojů. Na začátku loňského roku se počet uzavřených smluv o výstavbě nových kapacit vyšplhal na 207, což znamenalo meziroční růst o 40 %. Nejvíc novostaveb – 30 – plánuje francouzská skupina (35,46 EUR, 1,44%), následována americkými konkurenty Carlson Rezidor (28) a (22). má v plánu 15 nových hotelů, Hilton jich staví 17.
Vybudovat vlastní síť od píky bude vyžadovat notnou dávku obratnosti a trpělivosti. Hlavní překážkou je vysoká fragmentace kontinentu. Jedna miliarda lidí v 54 státech s odlišnými právními systémy a jazyky. V řadě zemí se navíc najde místo jen pro jeden hotel. Čína má zhruba stejný počet obyvatel, jeden jazyk, jeden právní systém a vzmáhající se milionová města ve vnitrozemí.
Mezi státy je nejvyhledávanější Nigérie, která staví 49 nových hotelů o 7500 pokojích. Oblíbené jsou i Keňa, Ghana a Gabon. Každý mluví o Angole a jejím ropném bohatství, avšak místo pro byznys je to velmi záludné. Iniciativy se dokonce chopil stát a plánuje investovat část svého rezervního fondu do pohostinství doma i v zahraničí. Šéf fondu mluví o celokontinentální síti 50 hotelů.
V sektoru se krom zahraničního kapitálu chtějí prosadit i místní hráči. Senegalec Yerim Sow buduje vlastní africkou značku Mangalis, v jejímž rámci hodlá investovat 315 mil. EUR do 15 hotelů v západní a střední Africe. Ještě před několika lety by měl se sháněním financí potíže. Dnes, když je Afrika v hledáčku mezinárodních investorů, nejsou peníze problém.
(Zdroje: FT, Reuters)