Obchodníci zajišťující transakce na měnovém trhu v posledních letech nemají na růžích ustláno. Odvětví čelí tlaku na snížení nákladů, nepřebernému množství vyšetřování, a hlavně trendu computerizace.
Konzultantská firma Aite Group zevrubně prozkoumala data Banky pro mezinárodní platby v Basileji a přišla se závěrem, podle něhož 66 % všech měnových obchodů v loňském roce proběhlo prostřednictvím programů řízených sofistikovaným softwarem. V roce 2001 tento podíl dosahoval jen 20 %. Analytici Aite odhadují, že nastoupená tendence bude zesilovat, přičemž do roku 2018 by mělo 81 % všeho spotového obchodování (s okamžitým vypořádáním) s měnami probíhat elektronicky.
„Měnoví tradeři se hodně podobají traderům na parketu akciových burz – jde o rychle vymírající druh,“ tvrdí Charles Geisst, profesor financí na newyorské Manhattan College. Dodává, že jakmile si banky uvědomí, kolik je tyto pozice stojí, rychle je budou rušit.
Příležitost k osekávání personálu by zejména bankám mohlo dát obvinění z manipulace s měnovým trhem, které se proti traderům začala rojit loni v létě na základě upozornění agentury Bloomberg a které nyní vyšetřuje víc než deset regulačních úřadů. Pokud by se jim nekalé praktiky podařilo prokázat, mělo by to na trh, na němž se denně protočí 5,3 bilionu USD, výrazný dopad. Vlnu propouštění zažily už jiné segmenty finančních trhů.
Jednoduchost přesunu na elektronickou platformu, na který z důvodu větší transparentnosti tlačí mnozí klienti, mezitím stlačuje marže traderů i bank.
Měnoví tradeři z masa a kostí si na rozdíl od kolegů od akcií či dluhopisů udrželi pozice díky tomu, že většina obchodů se odehrává mimo burzy. To znamená, že klienti nemají k dispozici centrální databázi se záznamy realizovaných transakcí, což je nutí, aby si obrázek o situaci na trhu a směřování kurzů poskládali z informací od traderů, kteří mají přehled o dalších příkazech. Navíc první elektronické obchodní platformy nebyly spolehlivé a nezvládaly zpracovávat větší transakce.
„Řada algoritmů v dřívějších verzích měnových obchodních platforem byla velmi, velmi primitivní, něco na způsob budíků na vaření vajec,“ prohlašuje Chris Purves z divize elektronického obchodování švýcarské banky . Ve světě akcií šel vývoj kupředu daleko rychleji, což teď měnové trhy dohání.
Právě podle průzkumu časopisu Euromoney patří spolu s , a mezi největší hráče v oboru. Vyšetřování údajné manipulace s trhem v těchto bankách stálo místo řadu traderů, jejichž pozice poté zůstaly neobsazeny. Přímo v souvislosti s šetřením bylo propuštěno či dočasně vyřazeno z práce 21 obchodníků. Banky také svým obchodníkům zakázaly účast v chatovacích místnostech, kde se daly vyměňovat cenné informace.
„Hrstka traderů v několika bankách má obrovskou informační převahu, která se dá přetavit do zisku. Oni mají přehled o proudu objednávek a výzkum ukazuje, že ten patří mezi jedny z mála slušných indicií cenového vývoje na trhu. Pokračující vyšetřování a následná restrukturalizace trhu by tuto informační výhodu mohly zlikvidovat. To odstraní příležitosti k dosahování relativně snadného zisku,“ říká Andre Spicer, který přednáší na Cass Business School v Londýně.
Příjem bank z obchodování s měnami už tak v posledních letech klesá, hlavně kvůli nižší volatilitě, jež je klíčovým tahounem profitability operací. Souvisí to s poklesem obav o rozpad eurozóny a finančními injekcemi centrálních bank na stabilizaci finančního systému.
Přechod na elektronické platformy pod dohledem burz protlačují i regulátoři. Banka pro mezinárodní platby nedávno zavedla poplatky za měnové deriváty, u nichž vypořádání neprobíhá přes burzu. Podobný požadavek na větší transparentnost zazněl i od německého finančního regulátora.
(Zdroje: Bloomberg, Reuters)