Rozbřesk - za vše mohou podle Putina "externí faktory"

Ruský rubl včera po projevu Vladimira Putina opět začal zvolna ztrácet. Vladimir Putin obviňoval z problémů Ruska externí faktory (především politiku Západu). Sice znovu odmítl kapitálové kontroly, ale otevřeně přiznal, že Rusko bude muset počítat s delším působením sankcí Evropské unie a USA. To včera potvrdila i německá kancléřka Angela Merkelová, která odmítla, že by problémy ruského finančního sektoru mohly být důvodem pro zmírnění sankcí.

Rusko tak v nadcházejících měsících bude muset počítat s dalším tlakem na devizové rezervy, se kterými musí země podle svého prezidenta zacházet obezřetně. Finanční sankce Evropské unie a USA budou tlačit ruské podniky a banky ke splácení zahraničního dluhu - do konce roku 2015 je splatný zahraniční dluh v celkové hodnotě okolo 135 miliard dolarů. Ruské devizové rezervy jsou sice stále relativně vysoké (přes 370 miliard dolarů), ale rychle se tenčí. Od začátku roku se smrskly o více než dvacet procent. Navíc značná část z nich není jednoduše použitelná. Podle týdeníku The Economist je více jak 170 miliard dolarů rezerv vázáno v ruských státních fondech, které mají zainvestováno například na Ukrajině nebo v řadě ruských státních bank. Ruské podniky navíc z obavy, že sankce budou trvat delší dobu, mohou hromadit větší množství dolarů již nyní. Výhled výrazně zhoršuje padající cena ropy, která v příštím roce sníží příliv dolarů na účty podniků i vlády. A řada ruských dovozců se kvůli výrazné rozkolísanosti rublu připravuje na to, že za zboží ze zahraničí bude muset platit v dolarech. Z tohoto pohledu tedy začínají být dolarové rezervy o poznání vzácnější.

Ruská recese může být v roce 2015 nepříjemná pro individuální podniky, ale neměla by výrazně dopadnout na eurozónu jako celek - podobně jako v Česku očekáváme, že ukradne z dynamiky růstu několik desetin procentního bodu, které by měl na druhou stranu v zásadě vykompenzovat pozitivní efekt levnější ropy. Tuto hypotézu podpořilo včera také další vylepšení německého indexu podnikatelské nálady Ifo.

Forex
Zveřejnění detailů hlasování na listopadovém zasedání polské centrální banky (NBP) patrně včera přispělo k tomu, že zlotý na rozdíl od zbytku regionálních měn vůči euru poměrně výrazně oslabil (asi o půl procenta). Na zasedání se totiž hlasovalo o poklesu sazeb o 100, 50 i 25 bazických bodů, přičemž poslední dva pohyby neprošly o hlas (pro byl totiž i guvernér Belka a hlasování skončilo vždy 6:4 ve prospěch stability sazeb). Spolu s horšími čísly z průmyslu tak tyto informace naznačují, že NBP může být se současným nastavením měnové politiky klidně brzy ne zcela spokojena. Navíc detaily alespoň částečně vysvětlují navenek značně zmatenou komunikaci NBP. Na klidu regionálním měnám nepřidalo ani další oslabení rublu. Vůči dolaru se včera posunul o 1,7 %.

Dnešní den není z hlediska očekávaných událostí zajímavý. Hlavní díl pozornosti se tak bude patrně opět upírat na dění na ruských trzích.