Tento týden jsem v této sérii začal propadákem a také ho tak skončím. První propadák, řecká OTE, je do značné míry utvářen makroekonomickým vývojem. Ten dnešní naopak hlavně tím, jak to vypadá s konkrétní společností. Tedy s Tescem. Čtenáři sledující dění na trzích dobře ví, že tato akcie stále nenachází dno, k poslednímu vzepětí sil došlo na přelomu let 2012 a 2013. Už delší dobu to je sousto jen pro kontrariány a i ti na něj musí mít silný žaludek:
Zdroj: FT
Důvodem, proč se nyní k Tescu po čase vracím, není možná úvaha nad masážemi účetnictví, či obecné složitosti přeměny byznys modelu. Dan McCrum na FT nedávno spekuloval o tom, co je zrcadlovým obrazem problémů britského řetězce. Vychází z toho, že ho drtí hlavně konkurence v podobě diskontů Aldi, Lidl, apod. Tito prodejci jsou levnější, protože většinou prodávají pod vlastní značkou. Jinak řečeno, konkurenceschopnost Tesca a jeho ziskovost ovlivňuje negativně prodej jiných značkových produktů. Přesněji řečeno, příliš velká marže, kterou si jejich výrobci ukrajují. Nyní je jasné, proč jsem do výše uvedeného grafu k ceně akcií Tesca a celého britského trhu přidal i .
Situaci Tesca včetně fiskálního roku 2014 shrnují následující dva grafy. Tržby od roku 2012 stagnují, zisky se prudce propadly. Zaměřme se i na to, že provozní marže dosahuje 2,3 %, hrubá marže (odpovídá ziskům po přímých nákladech) 4,7 %. A návratnost vlastního jmění ROE je na 5,9 %, návratnost investic ROI na 2,9 %.
Zdroj: FT
Jak je na tom , který by podle uvedené teze měl na Tescu vlastně trochu parazitovat? Čísla se skutečně hodně liší. Růst tržeb sice není nijak raketový a to samé platí o ziscích, ale je tu alespoň náznak. A někde úplně jinde se pohybujeme u marží a návratnosti: Provozní marže je u této společnosti na 16,5 %. To ještě samo o sobě nic neznamená, protože teoreticky by mohlo jít o firmu s menším obratem aktiv, která by na dosažení dobré návratnosti musela generovat marže vyšší (klasický Du-Pont rozklad). Ale pohled na ROE a ROI nás z podobných úvah vyvede: ROE je na 39 %, ROI na 21 %. Tyto návratnosti by bylo lepší měřit na základě toku hotovosti, ale je jasné, že se pohybují úplně jinde než u Tesca. A také vysoko nad návratností požadovanou.
Zdroj: FT
Je to tedy zajímavý obrázek: návratností ani zdaleka nepokrývá náklad kapitálu, jeden z jeho hlavních dodavatelů je na tom úplně opačně – jeho návratnost je exkluzivní. Mohli bychom tvrdit, že hodně těží ze svých značek, které mu poskytují ochranu před alternativami – substituty. Jeho produkty ale prodávají firmy jako , naopak Aldi a spol. se specializují na vlastní značky. Nabízí se tedy ono rčení o podřezávání si větve, na které sedím. Z investičního hlediska pak můžeme uvažovat o tom, co by firmám jako přinesl obrat v podnikatelském modelu Tesca.
Vypovídající jsou i toky hotovosti. dokázal na provozní úrovni za poslední dva roky generovat 6,3 – 6,8 miliard liber, jeho investice do výrobních kapacit dosahovaly 2,1 – 2,3 miliard liber. Pro akvizice a poskytovatele financí v té či oné formě mu tedy zbývaly více než 4 miliardy liber. poskytuje úplně rozdílný obrázek. Poslední dva roky se jeho provozní cash flow pohybuje na 2,8 miliardách liber a investováno je o něco málo více. Nezbývá tedy vůbec nic. Firma v roce 2014 i přesto vyplatila dividendu v celkové výši 1,19 miliard liber, na kterou si musela půjčit (nic neprodala a zásoba hotovosti v rozvaze se jí nezměnila). Parafrází klasika: Tento způsob utěšování investorů dividendami se mi zde zdá poněkud podivný.