Petr Kellner zaplatí ročně čtyři miliardy korun na daních z příjmů a další dvě miliardy na zdravotním a sociálním pojištění. Zároveň zaměstnává 14 tisíc lidí, hájil na začátku listopadu mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček nejbohatšího Čecha před obviněním, že jeho v Nizozemsku sídlící skupina PPF v Česku neplatí daně.
Ovčáček majitele největší domácí finanční skupiny bránil s využitím argumentů, které mluvčí PPF den předtím rozesílal na všechny strany. Na stejnou notu spustil i sám prezident. V Hovorech z Lán Miloš Zeman Kellnerovi kromě odvádění daní v Česku připsal k dobru, že "na rozdíl od některých jiných českých podnikatelů za ním nejsou žádné korupční skandály."
V rozhovoru pro MF Dnes zatlačil na pilu ještě víc: omlouval Kellnerův postup při ovládnutí České pojišťovny, základu impéria PPF. Ministerstvo financí v 90. letech umožnilo PPF pojišťovnu zcela řídit, byť skupina v ní tehdy měla jen menšinový podíl. Zakladatel PPF podle hlavy státu "zřejmě využil příležitosti" poskytnuté tehdejším ministrem financí Ivanem Kočárníkem. "Podezříval bych pana Kočárníka. Dostal velmi lukrativní místo ve vedení České pojišťovny, takže kdybych měl někoho kritizovat, bude to on," odrážel Zeman dotaz na klíčové období Kellnerovy cesty mezi multimiliardáře.
Tak důrazné, až ostentativní politické podpoře z Hradu - zmíněné výroky padly do atmosféry zjitřené Kellnerovou do poslední chvíle tajenou účastí na setkání českého a čínského prezidenta a následným Zemanovým letem na palubě stroje placeného finančními skupinami PPF a J&T - se nejbohatší Čech netěšil ani za prezidentování Václava Klause. A to jej se zakladatelem ODS spojovalo mnohé, od vazby na kuponovou privatizaci (pro kterou, když mluví k veřejnosti, má Zeman jen slova pohrdání) po více než vlídný pohled na Rusko. Proč Kellner potřebuje a dostává tak viditelnou politickou podporu právě nyní?
Ztratil miliardy
Majitel PPF nikým neohrožován stále vévodí českým boháčům, v absolutních číslech však Kellner loni zchudl - a to poměrně výrazně. Podle odhadů agentury Bloomberg se jeho jmění ztenčilo o 1,3 miliardy dolarů, tedy téměř třicet miliard korun. Se "zbylými" zhruba deseti miliardami dolarů se mu stovka nejbohatších lidí planety, v jejíž společnosti se kolem roku 2008 zdánlivě pevně zabydlel, víc a víc vzdaluje. Konkurenční Forbes došel k výsledkům znamenajícím ještě výraznější zmenšení Kellnerova majetku.
Jednoznačně nejdůležitějším důvodem propadu je dění v Rusku. To dosud bylo zdaleka nejvýdělečnějším trhem pro splátkovou firmu Home Credit, po prodeji České pojišťovny nejcennější součásti PPF. Ruský Home Credit zajišťoval až devadesát procent zisku celé splátkové společnosti. Už rok 2013 však přinesl pokles a loni Home Credit v Rusku tvrdě narazil. Výrazně, zhruba o třetinu, vzrostl podíl nesplácených úvěrů, a vedení firmy tak muselo půjčky omezit, propustit přes šest tisíc lidí a zrušit dva tisíce poboček. I tak byla Kellnerova splátková společnost na ruském trhu za tři čtvrtletí v minusu téměř dvou miliard korun.
A to se krize ruské ekonomiky nastartovaná západními sankcemi a akcelerovaná hlubokým poklesem ceny ropy teprve rozjížděla a propad rublu nabíral spád. Při současném kurzu Kremlu přitom zrušení sankcí není v dohledu. Kdoví, zda dnes Kellner znovuzvolení Putina do prezidentské funkce hodnotí stejně kladně, jako v posledním rozhovoru, který médiím poskytl před třemi lety.
O co hlubší jsou potíže v Rusku, o to důležitější jsou zbylé pilíře Kellnerova byznysu. Tedy Čína, v níž chce PPF se svým Home Creditem hodně vyrůst, nebo nákupy nemovitostí v západní Evropě. A čím dál víc také Česko. Na domácí nohu byznysu totiž PPF přenáší v posledních letech větší váhu.
Loni však největší Kellnerovou transakcí nebyl paradoxně nákup, ale prodej: zbavil se podílu v Energetickém a průmyslovém holdingu, druhé největší české energetické skupině. Té v expanzi na středoevropském trhu pomáhaly především peníze PPF. Šlo však o očekávané stažení. Že Kellner investicím do energetiky, oboru destabilizovaného masivní podporou obnovitelných zdrojů, nevěří a chce z něj vycouvat, se vědělo už předloni. A otázkou jen bylo, jak dlouho potrvá vypořádání mezi ním a zbylými akcionáři holdingu - Danielem Křetínským, Patrikem Tkáčem a skupinou J&T.
Společných pěti let však Kellner litovat nemusí: investice mu podle pololetní zprávy PPF vynesla nejméně deset miliard korun. Další peníze skupina inkasovala na úrocích z poskytnutých půjček.
Haló, tady Kellner
Nejzásadnější expanzí PPF posledních let je koupě majoritního podílu v největší české telekomunikační firmě O2. S bývalými španělskými majiteli se Kellner dohodl už na podzim roku 2013, ovšem EU transakci schválila až loni. Jakmile bylo O2 oficiálně v majetku PPF, začala být síla nového majitele znát. Jako první ji pocítili minoritní akcionáři. Nejdříve dlouhé měsíce čekali na povinnou nabídku odkupu (dohadování PPF s ČNB totiž trvalo výrazně déle, než je stanovená lhůta) a nabídnutá cena jim pak radost neudělala. Byla totiž nižší, než kolik za akcii inkasovala španělská Telefónica.
Ještě větší šok pro ty, kteří si akcie O2 ponechali, přinesl požadavek skupiny PPF, která si od operátora vyžádala sedmiletou půjčku v obří výši 25 miliard korun. Aby operátor sumu představující více než pětinásobek předpokládaného celoročního zisku sehnal, musí se hluboce zadlužit. I když se dohodnuté podmínky tzv. finanční asistence pro operátora oproti požadavku PPF mírně zlepšily (úroky bude inkasovat každoročně a může mít i nepatrnou úrokovou marži), stejně zadlužení firmy drobní akcionáři považují za hrozbu a dali to na prosincové valné hromadě hlasitě znát. Ovšem to je vše, co mohli dělat. Nyní jen počítají ztráty (akcie meziročně propadla o více než pětinu) a doufají, že se přece jen dočkají dividend. Zda s nimi počítá i PPF, se však ani přes opakované dotazy nedozvěděli.
Politici PPF rozumějí
Vliv PPF byl hodně cítit i při schvalování nového zákona o elektronických komunikacích, podle kterého operátoři nemusí informovat své klienty o změnách smluvních podmínek, které si oni sami vyhodnotí jako nepodstatné. Zákon prošel i přes důrazné varování ČTÚ, že takové zhoršení postavení zákazníků je v rozporu s právem EU.
S politiky to prostě Kellnerovi lidé umějí. I s těmi nejdůležitějšími. Už expremiér Petr Nečas přišel s kritikou dalajlamismu v době, kdy PPF v Číně vyjednávala o získání celostátní licence pro svoji splátkovou firmu. Ale dosavadní vrchol přišel při Zemanově návštěvě Číny. Prezident jednak pronášel výroky, jež musely hostitelům lahodit, ale také navštívil sídlo Home Creditu, který nyní v zemi ve velkém expanduje. Zeman zašel i do nové pekingské pobočky biotechnologické firmy Sotio, na jejíž rozvoj Kellner silně tlačí. Sotio se loni dostalo do závěrečné fáze testování léčebného přípravku na rakovinu varlat. Tak blízko schválení původního léku a léčebné metody ještě žádná česká firma nebyla.
A zlatý hřeb přineslo setkání s hlavou nejlidnatější země světa Si Ťin-pchingem, na kterém kromě majitele PPF a zástupce J&T doprovodil českého prezidenta i šéf Home Creditu a Kellnerův dlouholetý parťák Jiří Šmejc. Ano, ten samý podnikatel, kterého Zeman před 15 lety urážel. "Poslední písmenko jeho jména by mohlo být drobně modifikováno," řekl tehdy Zeman.
Těžko najdeme lepší důkaz vlivu muže, který se úzkostlivě vyhýbá publicitě. A to až do té míry, že Kellner nezveřejnil ani fotografie ze setkání s čínským prezidentem.
IHNED.cz dále doporučuje
Buffett: V roce 2015 nekupujte bitcoiny a nepředstírejte, že jste "profíci"