Americká centrální banka dnes zveřejnila zápis ze svého březnového zasedání. Právě na něm přitom Fed v otázce normalizace měnové politiky opustil svůj „trpělivý“ postoj. Alespoň tedy rétoricky. Ve skutečnosti totiž rozhodnutí o zvýšení sazeb nadále trpělivě posuzuje na základě reálných dat z ekonomiky. Ostatně potvrzuje to (nikterak překvapivě) i dnes zveřejněný zápis.
Z něj mimo jiné vyplynulo, že Fed na trhu práce nadále vnímá pokračující zlepšení, když autorita zdůraznila příznivý vývoj ve většině sledovaných parametrech. Jedním dechem však musíme dodat, že členové výboru na minulém zasedání postrádali nejnovější data z trhu práce. Právě minulý týden pak ze zámoří dorazila neuspokojivá čísla, když v březnu přibylo pouze 126 tisíc pracovních míst (konsensus počítal s 245 tis) a klesla o něco níže míra participace. Někteří členové zároveň zdůraznili nepříliš překotné tempo růstu mezd, které by je mohlo vést k přehodnocení úrovně míry přirozené nezaměstnanosti. V tomto směru opět stojí za podotknutí, že právě růst mezd minulý týden svou akcelerací na meziročního 2,1 % příjemně překvapil.
Zápis opět věnoval pozornost také utlumenému růstu cen. Na něj doléhá vliv stlačených cen ropy. Proces hledání cenového dne by pak podle Fedu nemusel být s ohledem na přebytečné zásoby u konce a nevylučuje tak další tlak na ceny ústící do pokračujícího osekávání investic s cílem omezit produkci. Autorita nicméně kvituje, že se nižší ceny začínají pozitivně přelévat do kupní síly domácností. Ačkoliv prozatím u domácností, kterým klesají náklady na pohonné hmoty, sledujeme spíše tendenci „přebytečné“ peníze spořit, Fed ve zprávě avizoval, že pozoruje indikace pro postupný nárůst osobních výdajů. Nedávný útlum ve spotřebě přičítá především tranzitivním vlivům v čele s nezvykle chladným počasím. Případný rychlejší růst spotřeby by pak jakožto hlavní komponent hrubého domácího produktu mohl pomoci posílit dynamiku expanze amerického hospodářství, která v prvním čtvrtletí čelila ochlazení (annualizovaný HDP rostl o 1,6 %). Členové výboru tak i nadále počítají s rychlejším růstovým tempem u hrubého domácího produktu ve srovnání s expanzí potenciálu. Jinými slovy by tak mělo (normalizaci měnové politiky navzdory) dojít k postupnému uzavírání mezery výstupu a posunu míry nezaměstnanosti k přirozené úrovni.
V otázce dolaru pak nepanuje mezi členy výboru jasná shoda. Někteří upozorňují na pokračující tendence americký měny posilovat vůči zahraničním protějškům v důsledku uvolněných politik tamějších centrálních bank. Jiní tyto kroky vnímají jako možnou růstovou podporu zahraničních hospodářství, jejichž důsledkem by mohla poptávka po výrobcích a službách amerických exportérů přilákat dodatečnou poptávku.
Jak jsme již v úvodu naznačili, samotné zvýšení sazeb zůstává podmíněno přicházejícími daty z reálné ekonomiky. O načasování pak v tomto směru nepanovala mezi členy jasná shoda. Několik zástupců Fedu považuje přicházející data a hospodářský výhled za dostatečný testament pro červnové zvýšení sazeb. Jiní však s ohledem na nižší ceny energií a silný dolar, které společně stlačují růstovou dynamiku v cenách, nepovažují zvyšování sazeb za vhodný krok dříve než v pozdějších měsících letošního roku. Našli se pak i takoví, kteří normalizaci hodlají odsunout do příštího roku. Nicméně na neshodu v načasování zvýšení sazeb poukazoval již zápis z lednového zasedání a výstupy některých členů v médiích. I proto dnešní zasedání vyznívá spíše jako potvrzení názorové nesourodosti uvnitř výboru. Poměrně bezpečně pak lze odhadovat, že Fed bude v otázce normalizace spíše opatrný a nebude chtít klíčový krok uspěchat. Nadále tak platí, že se pravděpodobnost zvyšování sazeb přesouvá spíše k zářijovému termínu.