Americká centrální banka dnes po dvoudenním jednání oznámila, že se v rámci normalizační politiky vzdává svého „trpělivého“ postoje. Ke zvýšení sazeb tak hodlá přistoupit za situace dalšího zlepšení na trhu práce a dostatečné jistoty, že se inflace navrátí ke svému cíli v podobě 2 %. Fed je tak od nynějška de facto připraven zvýšit sazby na jakémkoliv z příštích zasedání, ačkoliv dubnový termín považuje za velice nepravděpodobný.
Již z výše uvedeného je patrné, že o započetí procesu normalizace nadále rozhodne vývoj reálné ekonomiky. Duální mandát Fedu v tomto směru pochopitelně vybízí k sledování výkonnosti trhu práce a posunu inflace směrem k vytyčeným cílům. Na trhu práce již několik měsíců pozorujeme příznivý trend snižující se míry nezaměstnanosti a klesajícího nevyužití kapacit, který ostatně již několikrát (dnešek nevyjímaje) kvitovala sama měnová autorita. Nedostatkem zůstává nepříliš překotný růst nominálních mezd (v únoru průměrná hodinová mzda stoupla meziročně o necelá 2 %). Nižší nominální růst mezd představuje riziko pro spotřebu domácností, které tvoří hnací motor americké ekonomiky. I proto se příznivý vliv nižších cen ropy zvyšující disponibilní důchod domácností (prozatím) nepřelévá dostatečně silně do reálné ekonomiky skrze spotřebu. S postupným poklesem nezaměstnanosti pod přirozenou úroveň (dle aktualizovaných odhadů Fedu letos míra nezaměstnanosti klesne do pásma 5 - 5,2 %) by však mělo dojít k akceleraci růstové dynamiky mezd. Pro domácnosti by takový vývoj představoval značné uklidnění a umožnil by přesun uspořených prostředků směrem ke spotřebě. Na konferenci k dnešnímu zasedání navíc šéfka Fedu Janet Yellen uvedla, že rychlejší růst mezd není podmínkou pro zvýšení sazeb. Za nedostatek na trhu práce lze také označit vyšší míru dlouhodobě nezaměstnaných (tvoří více než 30 % všech nezaměstnaných), u kterých dochází ke ztrátě pracovních návyků.
U inflace Fed nadále pozoruje zpomalení růstové dynamiky, které bude v ekonomice i nadále patrné. I proto Fed revidoval svůj prosincový odhad a počítá pro letošní rok s růstem cen (dle PCE) o 0,6 – 0,8 % namísto avizovaných 1 – 1,6 %. Ve střednědobém horizontu má však dojít k postupnému posunu ke 2 %nímu inflačnímu cíli, a to navzdory skutečnosti, že je očekávaný přechod oproti prosincové předpovědi pomalejší. K naplnění vytyčené mety pak dopomůže jak další zlepšení na trhu práce, tak také vymizení tranzitivního vlivu nižších cen ropy.
Jestřábím úvahám dnes nenahrálo ani zhoršení výhledu pro americké hospodářství. Fed se domnívá, že reálný hrubý domácí produkt letos čeká růst o 2,3 – 2,7 %. Ještě na konci loňského roku avizovala autorita 2,6 – 3 %. Důvodů můžeme hledat hned několik. Spotřeba zatím nevytěžila mnoho z pozitivního nákladového šoku, oživení na nemovitostním trhu zůstává pomalé a silnější dolar notně komplikuje dosažení kladnějšího příspěvku z mezinárodního obchodu. Pro vývozce totiž představuje negativní faktor, když relativně zdražuje jejich výrobky v očích zahraničních partnerů.
Celkově si tak dnešní vyjádření vysloužilo spíše holubičí nádech. Může za to ještě jedna zásadní informace. Fed v rámci aktualizované projekce pro letošní rok počítá s dosažením úrokové sazby na úrovni 0,625 % namísto původních 1,125 %. Jinými slovy tak dynamiku normalizačního procesu hodlá výrazně zpomalit a přehnanou agresivitu z jeho strany nemůžeme očekávat. Červnové zvyšování sazeb i nadále zůstává ve hře, což na konferenci uvedla také Janet Yellen, nicméně dnešní informace ukotvení očekávání na tomto termínu příliš nenahrály. Finanční trhy na zprávy reagovaly doslova učebnicově, když eurodolar připisuje výrazné zisky a šplhá na 1,075, výnosy na amerických dluhopisech klesají (10y pod 2 %) a americké akciové indexy připisují zhruba procento.