Významné a dlouhodobé zpomalení čínské ekonomiky má poměrně vysokou pravděpodobnost. Mezi hlavní příčiny by patřila stagnace tradičního průmyslu, která odráží jednak ztrátu čínské konkurenceschopnosti a také intenzivní boj proti znečištění přírodního prostředí. Za další příčinu bychom mohli považovat pokles investičních příležitostí v Číně a odliv kapitálu z této země.
K uvedeným faktorům se přidává neschopnost udržet silný růst investic v oblasti nemovitostí a infrastruktury. Už nyní je totiž objem těchto investic příliš vysoký a toto odvětví naráží i na hranice zadluženosti. V neposlední řadě se přidává transformace čínského hospodářství z ekonomiky intenzivně využívající práci a komodity na ekonomiku služeb, která produkuje zejména technologické výrobky.
Jak bylo uvedeno, popsaná situace může vést k dlouhému období pomalého růstu. Takový vývoj by měl evidentní důsledky, mezi které patří především dlouhodobě nízké ceny komodit a také útlum v zemích, pro které je Čína významným exportním trhem. Týká se to hlavně Jižní Koreje, Tchaj-wanu, Singapuru, Malajsie, Thajska, Austrálie, Nového Zélandu, Chile, afrických zemí a zemí OPEC.
Pokles tempa růstu čínského produktu začal v roce 2010. Podobný je vývoj ve výrobním sektoru, zde je ale útlum mnohem silnější:
Jak bylo uvedeno, klesající tempo růstu čínské ekonomiky má významný dopad na ceny komodit. Klesající čínský hlad po komoditách dokumentují následující grafy: Znázorňují meziroční růsty čínské spotřeby ropy, mědi, uhlí a oceli:
Zdroj: Natixis