Včera o sobě daly opět vědět centrální banky, přičemž ty nejzajímavější rétorická cvičení pro české trhy a firmy zazněla z úst šéfky Fedu J. Yellenové a guvernéra ČNB Singera.
Začněme globálně a tedy na University of Massachusetts, kde se Janet Yellenová pokusila o reparát po nedávném vystoupení na tiskové konferenci zasedání FOMC, kterým Fed trhům zamotal hlavu tím, že nezvýšil úrokové sazby. Yellenová tentokrát využila uvolněnější atmosféry na akademické půdě, aby trhům naznačila, že podceňují možnost, že Fed zvýší úrokové sazby do konce roku (podle futures byla včera šance, že Fed zvýší sazby v prosinci jen 35 %). Yellenová totiž sice zopakovala své výroky z tiskové konference o tom, že trh práce se utahuje, přičemž inflaci dočasně drží dole jen silný dolar a levné komodity, ale zároveň vytáhla staronový argument o finanční (ne)stabilitě, které příliš nízké úroky udržované příliš dlouho nesvědčí. Sečteno a podtrženo - námi propagované prosincové zvýšení úroků ze stran Fedu po včerejším vystoupení Yellenové vypadá reálněji a stále nejde o hotovou záležitost. Nutnou podmínkou pro zvýšení úroků Fedem je však to, že se akciové a komoditní trhy přece jenom stabilizují a to nejen v USA.
Pojďme k zasedání ČNB, které bylo v kontextu aktuálně oslabující koruny pro domácí tržní publikum rovněž velmi důležitým momentem. Bankovní rada ČNB na svém zářijovém zasedání podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny a zároveň potvrdila kurzový závazek minimálně do druhé poloviny příštího roku. Nicméně důležitým momentem v tomto směru byla na tiskové konferenci zmínka guvernéra Singera o tom, že bankovní rada diskutovala možnost prodloužení kurzového závazku a rovněž i variantu zavedení záporných úrokových sazeb.
Přesto se ČNB okamžitě k uvolnění měnových podmínek nechystá, neboť stále předpokládá, že na horizontu měnové politiky – tedy už na začátku roku 2017 – dojde „k udržitelnému plnění cíle“. To by samo o sobě hovořilo ve prospěch toho “exitovat” z intervenční politiky do konce příštího roku. Nicméně my se obáváme, že růst inflace bude přece jen pomalejší, než naznačuje aktuální prognóza a tak chuť (či potřeba) držet korunu na uzdě po delší dobu nejspíše znovu vzroste. Nemělo by proto být až tak velkým překvapením, kdyby se centrální banka rozhodla neopustit současný kurzový režim ani v roce 2016. Toto riziko přitom v čase narůstá. Hodně však bude záležet i na chování ostatních centrálních bank. Mohou to být však paradoxně právě v prosinci zvyšující se sazby Fedu, který skrze ECB ovlivní i politiku ČNB a tedy načasování exitu z intervencí.
Region - forex
Zasedání ČNB včera příliš novinek nepřineslo, snad kromě zmínky o možném prodloužení intervenčního režimu. K němu je však podle guvernéra Singera dost času (více informací v tomto ohledu patrně přinese příští zasedání, kdy bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu). Koruna nicméně po tiskové konferenci poměrně citelně oslabovala a dostala se vůči euru na nejslabší hodnotu od konce června.
Zajímavé bylo i rozhodnutí maďarské CB snížit dva dny po řádném zasedání (tedy mimo zasedání) jednodenní depozitní sazbu o 25 bps. Cílem nebylo uvolnění měnové politiky, ale snaha znevýhodnit úložky “přes noc” v souvislosti se změnou hlavní měnově-politické sazby z dvoutýdenní na tříměsíční. Ta vstoupila v platnost ve středu a jejím hlavním cílem je podpořit další pokles tržních (zejména delších) úrokových sazeb. Forint nicméně kvůli tomu oslabil vůči euru asi o 0,8 % (a desetiletý vládní výnos klesl o 9 bps, tříletý asi o 12 bps).
Koruna dnes asi bude žít dozvuky včerejšího zasedání ČNB. Celkově koruně v nejbližší budoucnosti může vadit uzavírání zahraničních spekulativních pozic na posílení české měny (dřívější exit z intervenčního režimu), neboť ČNB včera potvrdila, že je v tomto směru pevná v kramflecích. Domácí fundamenty zůstávají nicméně dál silné (přebytky běžného účtu platební bilance), což by mělo koruně do budoucna nahrávat.
Dluhopis
Výnosy německých dluhopisů v zásadě přešlapovaly na místě. Prudký pokles evropských akcií na druhé straně vykompenzoval dobrý výsledek německé podnikatelské nálady Ifo. Výnosy španělských dluhopisů šly před víkendovými katalánskými volbami lehce vzhůru.
Trhy se obávají vítězství stran podporujících nezávislost. Pokud získají absolutní většinu, slibují voličům vyhlásit jednostranně nezávislost na Madridu do 18 měsíců (pokud centrální vláda neumožní konání řádného referenda o nezávislosti). V případě výrazného vítězství separatistických stran by také vzrostla nervozita před konáním řádných parlamentních voleb v prosinci tohoto roku.
Komodity
Cena ropy Brent byla včera relativně stabilní a pohybovala se kolem 48 USD/barel a oproti středě se nakonec zvýšila asi “jen” o 0,9 %, podobně jako v průměru ceny základních kovů.
Z hlediska zveřejňovaných makroekonomických statistik není dnešek nijak zvlášť zajímavý. Pozornost sice mohou přitáhnout odpolední data o aktivitě producentů ropy v USA, ale vzhledem k dominanci poptávkových témat neočekáváme výraznější reakci.