Ačkoliv to na poklidné nedělní atmosféře ulic Buenos Aires nebylo znát, Argentinci rozhodovali ve druhém kole prezidentských voleb o budoucnosti své země. Jisté bylo jen jedno – po více než dvanácti letech se do čela druhé největší jihoamerické ekonomiky nepostaví žádný Kirchner. Aby se voliči mohli rozhodovat skutečně s čistou hlavou, byl od sobotního večera až do nedělní osmnácté hodiny, kdy se uzavřely volební místnosti, zakázán prodej alkoholu. Rozhodovalo se mezi vládou podporovaným guvernérem provincie Buenos Aires Danielem Sciolim a zastáncem změny a volného trhu, starostou argentinského hlavního města Mauriciem Macrim. A voliči se přiklonili doprava.
Konec argentinské levice
Argentinci, kterých přišlo k volbám okolo 80 procent, se povětšinou vyjádřili ve prospěch změn. Podle národní volební rady po sečtení téměř 98 procent odevzdaných hlasů zvítězil právě opoziční kandidát Mauricio Macri s necelými 52 procenty hlasů. Vládní kandidát Scioli ztratil presidentský volební souboj s více než 48 procenty hlasů. Výsledek to tak byl poměrně těsný a téměř polovina voličů navzdory nevalnému stavu argentinské ekonomiky upřednostnila jistotu pokračování „kirchnerismu“.
V prvním říjnovém kole prezidentských voleb přitom zvítězil levicový kandidát Scioli s 37 procenty, Macri získal 34 procent hlasů. Poslední předvolební průzkumy ovšem dávaly větší šanci konzervativnímu Macrimu a v argentinském případě se nespletly. Opoziční kandidát Macri dominoval i v poslední předvolební televizní debatě v prostorách právnické fakulty v Buenos Aires, ve které protikandidáta drtil svými argumenty i charizmatem. Nicméně ani jeden z kandidátů v debatě nepřiznal potřebu úsporných opatření cílených na snížení neúnosné inflace a stabilizaci fiskálního deficitu, který by mohl podle očekávání letos dosáhnout až 7,2 procenta hrubého domácího produktu. Běžný volič, který podrobně nestuduje volební program, rozhodoval mezi Macrim, jako představitelem změny a Sciolim jako jistotou. A v zemi, která nebojuje s deflací ani nízkou inflací, ale kde je roční míra inflace jedna z nejvyšších na světě a jen v loňském roce dosáhla na 30 procent většina zvolila změnu.
Strasti argentinské ekonomiky a nadhodnocená měna
V roce 2011 Argentina zavedla přísné kapitálové kontroly, které vedly k masivnímu nadhodnocení oficiálního devizového kurzu a zároveň prudkému poklesu kurzu na černém trhu. Devizové rezervy se od té doby stabilně zmenšují a obyvatelé mají omezený přístup k dolarům, které lze zároveň do země dovážet i z ní vyvážet v omezeném množství.
Argentinské peso s oficiálním pevným kurzem vůči americkému dolaru okolo 9,5 pesos za dolar by však díky Macriho vítězství mohlo v budoucnu volně plout. Na „černém“ trhu, který v Argentině v současnosti jen kvete se neoficiální kurz neboli „blue rate“ nyní pohybuje okolo 14,5 pesos za dolar. Žádané jsou hlavně stodolarové bankovky, pro ty menší potom platí méně výhodný kurz. Je běžnou praxí jak pro místní i turisty měnit dolary za pesa na ulici, v zapadlých kioscích či na místech, která oficiálně poskytují například mezinárodní hovory ale i v kancelářích v rezidenčních budovách, které se navzdory černé povaze podnikání tváří velice oficiálně.
Podnikatel a politik z bohaté rodiny
Mauricio Macri, podnikatel, politik a civilní inženýr, který pochází z jedné z nejbohatších argentinských rodin se 10. prosince na příští čtyři roky stane argentinskou hlavou státu. Bývalý prezident fotbalového klubu Boca Juniors, který je zastáncem volného trhu, plánuje velké změny, které by se měly výrazně odrazit na argentinské ekonomice. Macriho cílem je normalizace ekonomických vztahů jihoamerické země se zbytkem světa a to hlavně v oblasti obchodu a financí. Chystá uvolnění kapitálových kontrol, stejně tak jako řešení sporů s věřiteli a obnovení přístupu latinskoamerické ekonomiky na mezinárodní finanční trhy a právě argentinské peso by poté chtěl nechat volně plout, což by mohlo do země přitáhnout značné investice. Během prvních dvou let prezidentského mandátu by údajně měl Macri být schopen snížit inflaci na 4 procenta.
Naděje na změnu
Asi 32 milionů Argentinců tak v neděli vyslovilo ano ekonomickým reformám a současná prezidentka Cristina Fernandez de Kirchner, která ve funkci hlavy státu stála dvě volební období v řadě a v poslední době e držela spáše v ústraní, Macrimu předá nejen prezidentský mandát, ale i řadu problémů vyžadujících konečné řešení. Opoziční Macri bude muset například zvrátit propad mezinárodních rezerv nebo se dohodnout na vyrovnání s fondy, které blokují platby ze zahraničních dluhopisů. Dalším úkolem nové hlavy státu bude bezpochyby přilákat zpět dolarové investice, které se držely stranou z důvodu měnových kontrol.
Macri to však nebude mít vůbec jednoduché, bude totiž vládnout s menšinou v obou komorách argentinského kongresu. Navíc ne všichni Argentinci jsou přesvědčení, že změna, kterou Macri představuje, bude nutně změnou k lepšímu. Zatímco na Scioliho nahlížejí někteří jako na oportunistu, Macri představuje pro některé Argentince boháče bez sociálního cítění. Lze jen doufat, že Macri plánované změny neuspěchá a ekonomický výhled pro Argentinu minimálně pro příští rok i nadále zůstává nejistý. Sám budoucí prezident Macri označil dnešek za historický den, který změní životy Argentinců a kterým začíná pro Argentinu nová etapa. Jak se ve funkci osvědčí a jaké změny skutečně dokáže prosadit se ukáže až čas.
Zdroj: Elecciones Argentinas, Clarín, El País, BBG, FT