Ruský prezident Vladimir Putin se chlubil, že Rusko získalo Krym bez jediného výstřelu. Dokonce vznikl propagandistický film, který celé zabrání Krymu líčí jako výsledek dokonalého plánu Kremlu. V pondělí byl ale zveřejněn nový dokument, který ukazuje, proč při zabírání Krymu netekla krev. A také naznačuje, že Putinova agresivita má své meze. Na stránkách Pravda.com.ua byl totiž zveřejněn zápis ze zasedání ukrajinské bezpečnostní rady z 28. února 2014. Den předtím ruské jednotky operující bez označení pomohly promoskevským aktivistům obsadit krymský parlament a vládu. Následující den ruský parlament schválil ruské vojenské operace na Krymu.
Zmíněného zasedání se zúčastnili politici, kteří se k moci dostali během revoluce. Ti se snažili najít způsob, jak Krym zachránit, ale v podstatě se rozhodli, že se jej vzdají. Všechny alternativy byly podle nich horší. Obrana i možnost protiútoku byly zamítnuty. Převážil názor, že by v podstatě šlo o vyhlášení války proti Rusku, a to by reagovalo „obranou rusky hovořících obyvatel, kteří mají etnické vazby na Rusko“.
Na zasedání bylo také poukázáno na to, že bankovní účty ministerstva financí jsou na nule a Ukrajina nemá na obranu Krymu žádné vojenské zdroje. Panovaly i obavy z toho, že pokud by se rozhořel konflikt, Ukrajina by byla obviňována z toho, že mu nedokázala zabránit. Porady se účastnila i bývalá premiérka Julija Tymošenková, která řekla: „Putin jen čeká na to, abychom mu dali důvod k útoku. Na stejnou léčku skočil Saakašvili a prohrál! Nemáme právo na to, abychom udělali stejnou chybu. Musíme hodně přemýšlet o každém kroku. Kdybychom měli šanci alespoň jedna ku stu, že vyhrajeme, byla bych já sama bez váhání pro aktivní reakci.“
Mluvčí ruského parlamentu Sergej Naryškin pak členům bezpečnostní rady vzkázal Putinovy hrozby s tím, že Rusko je připraveno k tvrdým krokům kvůli ukrajinské perzekuci ruských a rusky hovořících obyvatel. Putin prý také řekl, že „pokud zemře jediný Rus, prohlásí ukrajinské politiky za válečné zločince a bude je honit po celém světě“.
Na zmíněné poradě pak promluvil i šéf ukrajinských tajných služeb Valentin Nalivajčenko. Ten mimo jiné uvedl, že na hranicích s Ukrajinou se soustřeďují ruské vojenské síly a „Němci a Američané chtějí, aby se Ukrajina zdržela aktivních kroků, protože Putin by jimi ospravedlnil rozsáhlou invazi“. Nakonec bylo o dalším postupu hlasováno a pro vyhlášení válečného stavu byl jen prezident Oleksandr Turčynov. Tím bylo dáno vše další: Rusko na Krymu uspořádalo referendum a zabralo ho.
Putin bezpochyby věděl, jak slabá Ukrajina je. V invazi by mu nic nebránilo a už předtím vyhlásilo, že revoluce byla protiústavním pučem. Putin tak mohl získat „žádost“ o vojenskou operaci od bývalého prezidenta Janukovyče. Vývoj by se pak podobal tomu, co nyní probíhá v Sýrii. Putin ale nic takového neudělal. Invazi do zbytku Ukrajiny provést nechtěl, protože by čelil ohromnému mezinárodnímu tlaku. Chtěl jen Krym a jeho námořní základnu. Když pak poskytoval zbraně a nakonec i vojenské jednotky separatistům na východě Ukrajiny, byl velmi opatrný, aby se vše neobrátilo v invazi i přesto, že ruská armáda by tu ukrajinskou rychle rozdrtila.
Putin se tedy nikdy nedržel zpátky kvůli obavám z ukrajinské armády. Nejde mu o kontrolu nad žádnou ze sousedních zemí, snaží se pouze o ekonomický a politický vliv. V případě Ukrajiny je pak jeho cílem zničit tuto zemi natolik, aby Západ ztratil zájem o její začlenění do svých evropských institucí. Zatím mu tento plán vychází. Nejlepší obranou je pro Ukrajinu rozhodný boj s korupcí, což dobře pochopil Saakašvili. Ten v Oděse buduje politické hnutí, které má za cíl právě očištění Ukrajiny od korupce. Politici ze Západu by tomu měli věnovat pozornost a namísto vojenských plánů by se měli soustředit na posílení ukrajinské ekonomiky a jejích vládních institucí.
Autorem je Leonid Bershidsky.
Zdroj: Bloomberg