Generální ředitel americké divize německé automobilky Michael Horn (54) s okamžitou platností z firmy odchází. Informovala o tom automobilka v noci na dnešek. Náhlý odchod Horna přichází ve chvíli, kdy se firma potýká s dopady rozsáhlého emisního skandálu.
Horn působil v podniku 25 let. Šéfem divize of America se stal v roce 2014. Podle prohlášení automobilky odchází po vzájemné dohodě, aby využil jiné příležitosti.
Byl to právě Horn, který byl poslán v říjnu na slyšení amerického Kongresu, aby se omluvil zákazníkům. Současně však prohlásil, že nejvyšší vedení automobilky nevědělo o tom, že v 11 milionech vozů s naftovým motorem po celém světě byl instalován software, který umožňoval manipulace s měřením emisí.
Horn byl velmi oblíbený u prodejců díky své otevřenosti a byl hlavním "mluvčím" společnosti v USA, který se snažil znovu získat důvěru kupujících a obchodníků. Prodej hlavní značky v USA však od skandálu klesá a letos se snížil již o 14 procent po loňském pětiprocentním poklesu.
Svaz prodejců ve svém prohlášení označil odchod Horna za vážnou ránu pro síť dealerů v USA, zaměstnance of America, pracovníky závodu ve městě Chattanooga a pro celou komunitu . Změna ve vedení podle nich firmu spíše ohrožuje, než aby jí byla ku prospěchu.
Americkou divizi bude zatím řídit Hinrich Woebcken, který od letošního roku řídí operace automobilky v Severní Americe a je předsedou správní rady americké divize.
"Lidé vědí, že tento skandál má kořeny v Německu, což je důvod, proč je to tak překvapující," komentovala odchod Horna analytička výzkumné společnosti Kelley Blue Book Rebecca Lindlandová. "Pokud jde o obětní beránky, jsou zde jiní beránci na odchod, kteří by byli lepší," dodala.
Volkswagen nyní pokračuje v jednání s Kalifornií, americkým ministerstvem spravedlnosti a amemrickou Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA) o případných opravách nebo odkupu problémových vozidel s naftovým motorem. Do 24. března má automobilka oznámit soudu, zda má přijatelné řešení, napsaly agentury AP a Reuters.
Volkswagen koncem loňského roku uvedl, že dal stranou 6,7 miliardy eur (181 mikliard Kč) na náklady spojené se svoláváním aut. Firma však již připustila, že tako částka nebude stačit. Je to mimo jiné i proto, že relativně snadné a levné technické řešení pro zhruba 8,5 milionu aut v Evropě nebude možné použít pro auta v USA kvůli technickým rozdílům a přísnějším emisním pravidlům pro vozy s naftovým motorem.