Další důležité prezidentské primárky v USA máme za sebou - tentokrát v New Yorku. Nyní se nekonalo žádné velké překvapení a oba favorité Hillary Clintonová a Donald Trump jasně zvítězili.
Vítězství to bylo nakonec tak jasné, že se oba výše zmínění politici dost silně přiblížili zisku kandidatury za Demokratickou, resp. Republikánskou stranu. Počty hlasů tzv. volitelů dávají v demokratickém táboře jen malou naději levicově vyhraněnému senátorovi Sandersovi na to, aby dohnal v partajní přízni H. Clintonovou. Na straně republikánů se zase Trump blíží zisku poloviny hlasů všech republikánských volitelů, což je v jeho případě nutná podmínka, aby jej vedení sletu Republikánské strany na závěr primárek nevyšachovalo ze hry.
Nicméně nehledě na včerejší zisky hlasů a nárůst pravděpodobnosti, že Clintonová a Trump se nakonec stanou partajními kandidáty na prezidenta, nepříjemné pro oba lídry je, že jejich partajní konkurenti zůstávají v boji a tudíž svoji pozornost nemohou zaměřit na hlavní slabiny protikandidáta z opačné strany politického spektra. I proto prozatím nemá příliš cenu laborovat nad tím, co například v hospodářské a finanční oblasti může přinést eventuální vítězství Clintonové či Trumpa v prezidentském boji. Clintonová například stále musí stát v kampani hodně nalevo, aby dokázala v debatách čelit atakům Sanderse, který kritizuje toleranci současné administrativy k nárůstu nerovnosti a napojení Hillary Clintonové na velké banky. Na druhé straně Trump stále neomezuje svoji prostořekost a agresivitu, kterou možná tolerují republikánští voliči, avšak většinová společnost rozhodně ne.
Čím více se však bude blížit konec primárek, tím více se Clintonová a Trump budou posouvat více politicky do středu a teprve pak bude možné hodnotit, jak moc mohou jejich volební programy změnit společnost a ekonomiku.
Region
Zatímco koruna se opět přilepila těsně k intervenční hranici ČNB, tak zlotý v tomto týdnu zaostává. Včera k tomu přispěla slabá průmyslová výroba za březen (0,5 % y/y). Jisté zklamání přinesly i maloobchodní tržby, jejichž nominální meziroční růst zpomalil na 0,8 %. Zde je ovšem třeba dodat, že s ohledem na výrazně zápornou inflaci činí reálný růst maloobchodu stále okolo tří procent, což není žádná katastrofa. Spotřeba domácností navíc začne být v tomto roce stále více podporována vyššími přídavky na děti.
Z pohledu budoucí politiky NBP však může být rovněž důležité, že výrobní inflace vinou nízkých cen komodit stále rychle klesá (mínus 1,7 % meziročně) a růst nominálních mezd rovněž zpomalil. Navzdory slabým datům zatím nepředpokládáme, že by NBP chtěla v následujících měsících úrokové sazby snížit. Pokud by však slabá data přišla i příští měsíc a zlotý zůstal do té doby silný, tak riziko nižších sazeb NBP prudce vzroste.
Dluhopisy
Výnosy bezpečných dluhopisů v USA i v eurozóně se během včerejšího obchodování držely při zemi. To vše nehledě na to, že přes debakl v Daúhá v úterý rostly ceny ropy a současně se dařilo akciovým trhům. Vysoké ceny dluhopisů ukazují, že mezi dluhopisovými investory na rozdíl od jiných investorů nijak velký optimismus ohledně ekonomického vývoje nepanuje. A poslední čísla z americké ekonomiky jako by jim opět dávala trochu za pravdu - zahájené stavby domů v USA zaznamenaly více než 8% propad.
Komodity
Cena ropy Brent dnes ráno klesá poté, co se v noci objevily zprávy o ukončení stávky v Kuvajtu. Dnešní seance tak bude zajímavá, neboť trh se navzdory vysoké nadprodukci a nedohodě v Daúhá již patrně začíná připravovat na postupné vyrovnávání bilance ve druhé polovině tohoto roku (soudě dle vývoje sklonu forwardové křivky). Otázkou však je, zda tyto sázky nejsou přece jen poněkud předčasné (podobně jako před rokem). Podle našeho názoru je stále pokles cen ropy v následujících týdnech pravděpodobný.