Zaorálek pro FT: Co musí EU učinit, aby se dál nerozpadala

Po proběhlém referendu ve Spojeném království je patrný tlak na rozhodnou akci – rychlý rozvod EU a Británie a odvážné změny v evropské integraci a dohodách. Volání po rychlých krocích je pochopitelné, ale také nebezpečné. Přechodná nejistota je lepší než špatné a nevratné změny. Zbylých 27 členských zemí čelí dvěma výzvám a ani jedna z nich by neměla být předmětem ukvapených řešení. První z nich je změna vztahů s Velkou Británií, která by měla přinést blízké a reciproční partnerství. Druhou představuje změna samotného evropského projektu s cílem posílení vzájemné soudržnosti a znovuzískání důvěry občanů. První úkol je velmi důležitý, druhý má existenciální význam.

Jednání o Brexitu a reformy EU musí být prováděny s pokorou. Bylo by jednoduché dávat všechnu vinu nezodpovědným britským politikům a voličům. Brexit je symptomem širší krize důvěry a kolapsu evropského politického kapitálu. Británie může být speciálním případem, ale obavy, které v této zemi zaznívají a které se týkají zejména negativních jevů spojených s globalizací, lze najít i v jiných zemích. Bruselské instituce a zejména Evropská komise mají svůj podíl viny. Namísto symbolu jednoty se staly symbolem odcizení a především ve spojitosti s uprchlickou krizí zvyšují nedůvěru veřejnosti.

Vedení Unie je nyní vnímáno jako technokratické elity, které jsou vzdáleny problémům veřejnosti. Vypovídající je například to, že Jean-Claude Juncker nepřijel do Velké Británie podpořit tábor zastánců EU, protože panovaly obavy, že tento krok by jim spíše uškodil. EU možná vznikla jako projekt elit, ale tímto projektem určitě nemůže zůstat. Proto mě velmi matou návrhy na další integraci EU, které se objevily ihned po referendu o Brexitu. Horší než tyto federalistické tlaky už by bylo pouze rozhodnutí jednotlivých členských zemí získat zpět svou plnou suverenitu.

Česká republika podporuje návrhy na užší spolupráci v oblastech, kde je integrace nezbytná z hlediska společných zájmů zemí EU a kde integrace dává smysl z pohledu jejích občanů. Mezi tyto oblasti patří například obrana a bezpečnost, energetika, digitální jednotný trh či imigrace. Posun směrem k větší diverzifikaci je ale v EU faktem a Česká republika chce v tomto procesu hrát klíčovou roli. Nesmí ovšem docházet k poškozování samotných základů EU a vzájemné soudržnosti jednotlivých zemí. Evropské instituce a zejména Evropská komise pak musí upustit od svého elitářského přístupu a musí sjednocovat namísto toho, aby prosazovaly zájmy „jádra“. Musí se stát jakýmsi „manželským poradcem“, který má bránit dalším rozvodům.

Důsledky britského referenda nám připomínají skutečnou hodnotu evropského projektu, kterou je ochrana proti našim vnitřním démonům. Velká Británie nyní čelí oslabující měně, ekonomickému zpomalení, politickému vakuu, možnému odchodu Skotska a nejistotě ohledně mírových dohod v Severním Irsku. Jde o náznak toho, jak by vypadala Evropa bez silné EU. Takovému stavu se musí snažit vyhnout Unie i Velká Británie.

Autorem je ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek.

Zdroj: FT